Họa sĩ nửa mùa

Jsem Malíř na půli cesty, vietnamsky họa sĩ nửa mùa – někdo, kdo není opravdový malíř, ale jen napůl; někdo, kdo zkouší něco tvořit, ale chybí mu k tomu talent, znalosti, šťastná hvězda, cokoliv si vzpomenete. Někdo, kdo když už svou práci dokončí, vždycky zůstane jen amatérem. Ale to neznamená, že by z toho měl nějak menší potěšení – nebo že by se měl přestat snažit.

Moje mamka mě tak z legrace nazvala poté, co jsem se už asi posté nadchla pro malování a vytáhla na světlo stojan, barvy a veškeré rekvizity, abych je pak po pár dnech bez užitku zase schovala. V té době jsem hledala název pro blog, který by zároveň odkazoval na to, odkud pochází mé kořeny. A tohle přišlo jako na zavolanou. Ačkoliv tedy význam Malíře na půli cesty nemusí vyznít lichotivě, s nadsázkou je to skvělý název pro tento blog a pro to, o co se tady pokouším – o sdílení mého zápalu pro výtvarné umění, přestože jsem v něm úplný laik.

Někteří mě už možná znáte pod přezdívkou Zia Gouel z blogu Avante Guardia a všech dalších, co přišli po něm. Po více než roce nejistoty, zmatení a plácání se všude možně jsem se rozhodla sjednotit ty nejlepší příspěvky o umění, které jsem za posledních pár let zplodila, na jednom místě. Tohle je to místo. Malíř na půli cesty je přímým dědicem a snad důstojným pokračovatelem mých uměleckých snah. Doufám, že se s vámi setká víc než jen na půl cesty.

Zia