Dva tisíce devatenáct, na cestě

Jeden ze způsobů, jak shrnout uplynulý rok, je tento:

(Kliknutím na hranatou ikonku v šedé liště vedle názvu mapy rozvinete legendu)

Cestování totiž v minulých 365 dnech neplánovaně zaujalo v mém životě takové místo, že málem neuplynul měsíc, abych si nebalila kufry a odlétala – ať už na sever, jih, východ nebo západ. Můžu teď s klidným srdcem potvrdit, že metoda roličkování vážně šetří prostor, a že batohy Cabin Zero si svou pověst zaslouží. 🙂

To samozřejmě v roce 2019 nebylo všechno. Stala se spousta věcí, jak v práci, tak v legraci, a i když to tak nejdřív nevypadalo, nakonec všechno tohle bylo pozitivní. Continue reading “Dva tisíce devatenáct, na cestě” →

Nejlepší knihy roku 2019

Nikdy bych neřekla, že se to může stát, ale přiznám se hned na začátek: letos jsem to přehnala čtením.

Vážně. Mám chuť spíše jít ven a hrát si v neexistujícím sněhu, obvolat všechny kámoše, jestli by někdo nešel ven nebo klidně i uklízet, péct a vařit, jen když to nebude mít nic společného s písmeny a slovy, které mě vyčerpávají už jen když se na ně podívám. Není to nic vážného, stačí pár dnů až týdnů abstinence a budu zpátky v sedle; nicméně i když ještě rok neskončil, přináším vám žebříček mých knižních nej už teď, protože vzhledem k této paralýze už se žádné další velké objevy v literatuře na zdejší frontě dít nebudou.

Letos mě nejvíc lákalo young adult fantasy, a tak jsem sahala po těch nejprofláklejších jménech současnosti v tomto žánru. Četlo se to všechno jedna báseň, což je nejspíš důvod, proč jsem to tak přehnala; taky cítím, že na nějakou dobu si potřebuju od mladistvých hrdinů a hrdinek, prohánějících se ve fantastických světech, dát pauzu a vrátit se mezi ostřílenější publikum, které více stojí nohama na zemi. Přestože young adult fantasy tvořilo většinu mého knižního jídelníčku, na top žebřík se zvládlo vyšplhat jen málo z nich. Tady máte proč. Continue reading “Nejlepší knihy roku 2019” →

Milá knihkupectví

5. prosince 2019, Reno, Nevada, USA

Milá knihkupectví,

můj srdečný vztah k vám se nezačal pořádně datovat, dokud jsem neměla dost peněz, abych si něco koupila. Mlsně jsem po vás pokukovala, jakmile jsem objevila svět knih a toho, co nabízejí, představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybychom si spolu začali, jaké všechny možnosti by se mi otevřely, a záviděla jsem všem, kteří do vás vcházeli a vycházeli s taškou, v níž se rýsovaly kvádrovité předměty. Pro mě to tehdy byl nedosažitelný sen, crush, která je několik lig nade mnou, a byla jsem konsternovaná z toho, jak ti lidé, kteří z vás vycházeli s naditými taškami, mohou mít tak nezaujatý, nezúčastněný výraz. Já bych byla u vytržení. Ještě štěstí, že tehdy byl internet v plenkách a marketingové strategie taky, jinak by se moje dospívání z tohoto hlediska změnilo v utrpení.

Continue reading “Milá knihkupectví” →

Únikové dveře

“Fantasy is escapist, and that is its glory. If a soldier is imprisioned by the enemy, don’t we consider it his duty to escape?… If we value the freedom of mind and soul, if we’re partisans of liberty, then it’s our plain duty to escape, and to take as many people with us as we can!”
― J.R.R. Tolkien

tumblr_pj8t5pke0q1rxzliio1_1280

Saskia Keultjes: Escape door, 2018. Via: blog.saskdraws.com

Jsem tak ráda, že po této zemi kráčeli a kráčí lidé, kterým se nádherně jednoduše a výstižně podařilo shrnout, jak důležitá je fantazie a jak skrz ni dokážeme pomoct nejen sami sobě, ale i jiným. A jsem ráda, že tito lidé po sobě zanechali světy, kam se mohou uchylovat generace všech, kteří na ně narazí.

50 000 slov za 30 dní aneb moje první NaNoWriMo

IMG_20191208_215033_271
3 sešity, 1 lahvička inkoustu, 50 000 slov.

Spousta lidí vám potvrdí, že nejlíp se jim tvořilo a psalo, když byli v pubertě, smutní anebo nejlíp oboje dohromady. Veškeré veřejné psací platformy jsou plné výplodů teenagerů, kteří se nípou ve svých ranách nebo si je kompenzují nereálnými dobrodružstvími v jiných světech. V té době slova na papír plynou téměř sama. Pak přijde život – vztahy, závazky, další studium nebo práce, a člověk najednou zjistí, že na psaní nemá čas a když ano, tak není chuť/energie/ta správná chvilka. Continue reading “50 000 slov za 30 dní aneb moje první NaNoWriMo” →

Sally Rooney: Rozhovory s přáteli

Alex Katz, Sharon and Vivien.
Alex Katz: Sharon and Vivien, 2009. Umělcova sbírka. Zdroj: newengland.com

Angličtina má výraz “underwhelming” pro něco, co vůbec nebylo tak ohromující, jak jste původně očekávali. Českým ekvivalentem by mohlo být “zklamání”, ale nevím, zda máme speciální slovo pro to, když jste podlehli všudypřítomnému hype a pozitivním recenzím, a výsledek byl tak nudný, bez kouzla, a na pokrčení ramen, že jste z toho vlastně perplex.

Přesně to je tahle kniha. Navzdory tomu, jak z ní jsou všichni urvaní a i čeští recenzenti se mohou přetrhnout, aby ji vychválili, nenašla jsem v ní nic tak speciálního nebo ohromujícího, co by tady už nebylo v mnoha jiných knihách, které zároveň nabízely i další kvality. Avizovanou břitkost, svěžest nebo výborný náhled do duše některých lidí má, a to je její nejsilnější stránka. Ale zneutralizoval to obsah, který, ač je zaměřený na lidi (místo na děj), nenabízí větší záběr poznání než že to jsou do sebe zahledění idioti, kteří jsou pak navíc vykreslení dost jednostranně.

Continue reading “Sally Rooney: Rozhovory s přáteli” →

Leigh Bardugo a svět grišů

Během té doby, kdy jsem kašlala na blog a pobíhala po venku, se stala jedna věc – a to, že jsem našla fiktivní svět, který odkud se mi nechtělo odejít. Lépe řečeno svět a postavy, které v něm žijí. Oboje tak dobře napsané, že stačí zavřít oči, vykročit – a ocitli byste se v jeho ulicích, cítili jeho zápach, slyšeli zvuky, kterými žije, a za rohem byste vrazili do jedné z postav, jíž stačí málo, aby se stala člověkem z masa a kostí, a vystoupila by ze stránek. Fantasy literatura tvoří většinu toho, co běžně čtu, ale už hodně dlouho jsem neviděla, že by autor zvládl vybudovat svět a osídlit ho tak, aby byl uvěřitelný a vícerozměrný a neomezoval se na vágní popisy a vykrádání klasických děl žánru. U fantasy, určeného pro dospívající čtenáře, to platí dvojnásob. Nicméně Leigh Bardugo se to podařilo. Poznáte sice, čím se nechala inspirovat, ale vdechla tomu jiskru, že oheň už hoří sám. A vzhledem k tomu, jaké popularitě se ve světě těší a jak napjatě jsou její knížky očekávány, je jasné, že jsem svodům tzv. Grišaverza (grišovského univerza, grišovského světa; EN: Grishaverse) nepodlehla sama.

b9dba5f7a7d1b0e22de7f91406c3f5dc
Krédo ketterdamských kriminálníků. Autor: neznámý. Zdroj: Pinterest

Continue reading “Leigh Bardugo a svět grišů” →