Rok 1905 byl ve světě moderního umění zlomovým. Nezávisle na sobě se totiž zrodily dva významné avantgardní směry: fauvismus a expresionismus.
Zatímco fauvismus,
který už znáte z jednoho ze starších článků, nebyl směrem či hnutím v pravém slova smyslu, neboť šlo spíše o náhodné uskupení umělců, kteří v té době sdíleli náhled na tvorbu, expresionismu se věnovalo několik uměleckých skupin s vlastním programem. Konkrétně roku 1905 vzniká v Drážďanech skupina Die Brücke, která má na existenci expresionismu zásadní vliv. Jejími zakládajícími členy jsou Ernst Ludwig Kirchner, Erich Heckel, Fritz Bleyl a Karl Schmidt-Rottluff, později se k nim připojují Emil Nolde, Max Pechstein a Otto Mueller.
Avantgarda však samozřejmě nebyla jedinou vládnoucí na uměleckém poli. Počítat se muselo také s naivním uměním či zdobnou secesí.
EXPRESIONISMUS Ernst Ludwig Kirchner: Akt před troubou. Dřevořez, Museumslandschaft Hessen, Kassel, Německo.
Primitivizující techniku dřevořezu využívala skupina Die Brücke poměrně často – měla dokonce takto zhotovený i svůj program. Na obrázku od Kirchnera, vůdčí osobnosti skupiny, přítomnost jediných dvou barev – černé a bílé – vytváří extrémní, znepokojující kontrast, jako bychom uprostřed noci najednou na ženu namířili silné reflektory.
 |
| Zdroj: wikipaintings.org |
FAUVISMUS Henri Matisse: Portrét paní Matissové (Zelený pruh). Olej na plátně, Statens Museum for Kunst, Kodaň, Dánsko.
Portrét umělcovy manželky lze zařadit do jeho první tvůrčí fáze, kde rytmus a skladba barevných polí vytváří nový prostor.
 |
| Zdroj: aaschorch.com |
POSTIMPRESIONISMUS Pablo Picasso: Hoch s dýmkou. Olej na plátně, soukromá sbírka.
V roce 1904, kdy mu je 23 let, začíná Picasso své takzvaně růžové období. O rok později, brzy poté, co se usadil v pařížské čtvrti Montmartre, zahájil práci na tomto obrazu, jehož model byl nejspíš obyčejný chlapec, který se zdržoval poblíž tehdejšího Picassova obydlí. Vzhledem k tomu, že v Montmartru žili kromě umělců také akrobati, žongléři, lidé od cirkusu či divadelní herci, se soudí, že chlapec nejspíš patřil k podobné společnosti.
Obraz si koupil v roce 2004 soukromý sběratel za závratných 104, 2 milionů dolarů, čímž jej udělal jedním z nejdražších v historii umění.
 |
| Zdroj: tumblr.com |
SYMBOLISMUS / NAIVNÍ UMĚNÍ Henri Rousseau: Hladový lev se vrhá na antilopu. Olej na plátně, Fondation Beyeler, Basilej, Švýcarsko.
Množství zeleně působí staticky a klidně a potírá dynamický děj v ústřední části obrazu. Hladový lev se tady zakousává do antilopy, přičemž vpravo od nich sedí na větvi panter a čeká, až se bude moci připojit k hostině. To ptáci nahoře takovou trpělivost neměli – skrytí mezi hustým porostem svírají v zobácích odtržené kusy masa. Všimněte si drobné slzy, která kane oběti z oka dolů.
 |
| Zdroj: all-art.org |
SYMBOLISMUS / SECESE Gustav Klimt: Tři věky ženy. Olej na plátně, Galleria Nazionale d’Arte Moderna e Contemporanea, Řím, Itálie.
Symbolický obraz, znázorňující tři etapy v životě ženy, spadá do Klimtova Zlatého období. Postava stařeny je inspirována sochou Augusta Rodina Stará kurtizána, kterou Klimt viděl na deváté výstavě secese. Klimt sochaře obdivoval a byl velmi poctěn, když se s ním mohl setkat na jeho návštěvě ve Vídni.
 |
| Zdroj: gustav-klimt.com |
H s n m 