Časová osa: 1936 (Surrealistický kabinet kuriozit)

Co se rozvíjelo divočeji a bohatěji v třicátých letech minulého století, než surrealismus?

Dnešní díl Časové osy bude zkoumat různé projevy právě tohoto směru. V jednom roce se sešla vskutku jedinečná a naprosto odlišná umělecká díla, za jejichž vznikem nestojí nic jiného, než sublimovaná libidinózní přání jejich tvůrců.

P. S. Máte tip na nějaký zajímavý rok v umění? Sem s ním!

ŠVÝCARSKO: Hebká snídaně pro úspěšný den

Méret Oppenheim: Objekt (Snídaně v kožešině). Zdroj: memelodia.blogspot.com

BELGIE: Živí mrtví

René Magritte: Meditace. Zdroj: wikipaintings.org

ŠPANĚLSKO: Snílci

Salvador Dalí: Pár s hlavami plnými oblaků. Zdroj: wikipaintings.org

MEXIKO: Krev mé krve

Frida Kahlo: Mí prarodiče, rodiče a já (Rodinný strom). Zdroj: nytimes.com

USA / FRANCIE: Sen o tobě

Man Ray: Čas pozorování: Milenci. Zdroj: histheoriculture.files.wordpress.com

Časová osa: 1911

Jsme v desátých letech dvacátého století, období, kdy avantgarda tepe zdmi všech měst a převrací navždy ustálené pořádky. V ulicích a žilách koluje levný alkohol, nepokrytě se uvolňující mravy děsí méně liberální občany a živořit v Paříži hůř, než místní žebráci je mezi mladými nadšenými umělci v módě. Na tahle léta historie umění rozhodně nezapomene…

Výzva všech zlodějů Mona Lisa je v srpnu poprvé uloupena z Louvru a získává si tím ještě větší věhlas, než měla předtím.

V Paříži vzniká skupina Section D’Or (Zlatý řez), k níž patří Jean Metzinger, Albert Gleizes, Robert Delayunay, Henri de Fauconnier a Fernand Léger, všichni později známí malíři. Právě oni na výstavě Salon des Indépendants (Salon nezávislých) způsobili svými vystavovanými obrazy skandál (jak už je ve Francii dobrým zvykem) a díky tomu přinesli tehdy nově vznikající kubismus do širšího povědomí. Section D’Or žila zhruba tři roky a užívala zejména kubistické a orfistické prostředky vyjadřování.
V Miláně futuristé uspořádávají první svou společnou výstavu a snaží se tak prezentovat jako hnutí s konkrétními cíli.
O něco na sever zakládají jiní umělci v Mnichově expresionistickou skupinu Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Za vůdčí osobnost je považován Vasilij Kandinskij, další významní autoři byli Franz Marc, August Macke, Alexej von Jawlensky atd. Tvorba Modrého jezdce nebyla tak nervydrásající jako její starší “kolegyně” Die Brücke (Most). Barvu používala k vyjádření spirituálních myšlenek, její náměty jsou mírné a neagresivní. Později se skupina vydala směrem k abstrakci.
V Rusku se pod rukama Natalie Gončarové a Michajla Larionova rodí nový směr, odnož italského futurismu. Dostane jméno rayonismus neboli lučismus, které je odvozeno od slova paprsek ve francouzštině nebo ruštině. 

EXPRESIONISMUS Egon Schiele: Autoportrét s černou vázou a roztaženými prsty. Kunsthistorisches Museum, Vídeň, Rakousko.

Zdroj: wikipaintings.org

 RAYONISMUS Michajl Larionov: Pouliční osvětlení.

Zdroj: faculty.risd.edu

FUTURISMUS Umberto Boccioni: Ulice vstupuje do domu. Sprengel Museum, Hannover, Německo.

Zdroj: futureofthebook.org

EXPRESIONISMUS Franz Marc: Pasoucí se koně IV (Červení koně).

Zdroj: franzmarc.org

KUBISMUS Jean Metzinger: Čas čaje (Žena s čajovou lžičkou). Philadelphia Museum of Art, Philadelphia, USA.

Zdroj: artmuseum.com.cn

Časová osa: 1905

Rok 1905 byl ve světě moderního umění zlomovým. Nezávisle na sobě se totiž zrodily dva významné avantgardní směry: fauvismus a expresionismus.
Zatímco fauvismus, který už znáte z jednoho ze starších článků, nebyl směrem či hnutím v pravém slova smyslu, neboť šlo spíše o náhodné uskupení umělců, kteří v té době sdíleli náhled na tvorbu, expresionismu se věnovalo několik uměleckých skupin s vlastním programem. Konkrétně roku 1905 vzniká v Drážďanech skupina Die Brücke, která má na existenci expresionismu zásadní vliv. Jejími zakládajícími členy jsou Ernst Ludwig Kirchner, Erich Heckel, Fritz Bleyl a Karl Schmidt-Rottluff, později se k nim připojují Emil Nolde, Max Pechstein a Otto Mueller. 

Avantgarda však samozřejmě nebyla jedinou vládnoucí na uměleckém poli. Počítat se muselo také s naivním uměním či zdobnou secesí.

EXPRESIONISMUS Ernst Ludwig Kirchner: Akt před troubou. Dřevořez, Museumslandschaft Hessen, Kassel, Německo.

Primitivizující techniku dřevořezu využívala skupina Die Brücke poměrně často – měla dokonce takto zhotovený i svůj program. Na obrázku od Kirchnera, vůdčí osobnosti skupiny, přítomnost jediných dvou barev – černé a bílé – vytváří extrémní, znepokojující kontrast, jako bychom uprostřed noci najednou na ženu namířili silné reflektory.

Zdroj: wikipaintings.org

FAUVISMUS Henri Matisse: Portrét paní Matissové (Zelený pruh). Olej na plátně, Statens Museum for Kunst, Kodaň, Dánsko.

Portrét umělcovy manželky lze zařadit do jeho první tvůrčí fáze, kde rytmus a skladba barevných polí vytváří nový prostor.

Zdroj: aaschorch.com

POSTIMPRESIONISMUS Pablo Picasso: Hoch s dýmkou. Olej na plátně, soukromá sbírka.

V roce 1904, kdy mu je 23 let, začíná Picasso své takzvaně růžové období. O rok později, brzy poté, co se usadil v pařížské čtvrti Montmartre, zahájil práci na tomto obrazu, jehož model byl nejspíš obyčejný chlapec, který se zdržoval poblíž tehdejšího Picassova obydlí. Vzhledem k tomu, že v Montmartru žili kromě umělců také akrobati, žongléři, lidé od cirkusu či divadelní herci, se soudí, že chlapec nejspíš patřil k podobné společnosti.

Obraz si koupil v roce 2004 soukromý sběratel za závratných 104, 2 milionů dolarů, čímž jej udělal jedním z nejdražších v historii umění.

Zdroj: tumblr.com

SYMBOLISMUS / NAIVNÍ UMĚNÍ Henri Rousseau: Hladový lev se vrhá na antilopu. Olej na plátně, Fondation Beyeler, Basilej, Švýcarsko.

Množství zeleně působí staticky a klidně a potírá dynamický děj v ústřední části obrazu. Hladový lev se tady zakousává do antilopy, přičemž vpravo od nich sedí na větvi panter a čeká, až se bude moci připojit k hostině. To ptáci nahoře takovou trpělivost neměli – skrytí mezi hustým porostem svírají v zobácích odtržené kusy masa. Všimněte si drobné slzy, která kane oběti z oka dolů.

Zdroj: all-art.org

SYMBOLISMUS / SECESE Gustav Klimt: Tři věky ženy. Olej na plátně, Galleria Nazionale d’Arte Moderna e Contemporanea, Řím, Itálie.

Symbolický obraz, znázorňující tři etapy v životě ženy, spadá do Klimtova Zlatého období. Postava stařeny je inspirována sochou Augusta Rodina Stará kurtizána, kterou Klimt viděl na deváté výstavě secese. Klimt sochaře obdivoval a byl velmi poctěn, když se s ním mohl setkat na jeho návštěvě ve Vídni.

Zdroj: gustav-klimt.com

Časová osa: 1904

Protože mám za sebou čerstvě zkoušku z umění první poloviny dvacátého století a trauma z milionu obrazů na zapamatování je stále čerstvé (haha), rozhodla jsem se pro tentokrát zabrousit do svých vlastních “sbírek”, které jsem si v rámci učení na zkoušku sestavovala.
Co se v tomto roce na umělecké scéně událo? Picasso ukončuje své Modré období a začíná v malbě využívat spíše teplé odstíny růžové, oranžové a hnědé, díky čemuž si pak dva roky jeho tvorby (1904 – 1906) vyslouží označení Růžové období. Jeho pozdější kubistický “protějšek” Georges Braque končí své studium na pařížské Académie Humbert, kde se seznámil s Francisem Picabia nebo malířkou a tiskařkou Marií Laurencin, která byla považována za múzu Guillaume Apollinairea. Zdá se však, že kromě toho byl rok 1904 na umělecké půdě klidným. Počkejme si tedy na roky, které teprve přijdou.


POSTIMPRESIONISMUS Pablo Picasso: La Celestina. Olej na plátně, Musée National Picasso v Paříži, Francie.

La Celestina je důležitou postavou ve španělské literatuře. Jde o stejnojmennou novelu/divadelní hru od Fernanda de Rojas, poprvé vydanou roku 1499, která vypráví tragický příběh lásky dvou sloužících, Calista a Melibey, kteří se připletou do cesty staré kuplířce Celestině.

Zdroj: artpedia.tumblr.com

SYMBOLISMUS Jan Preisler: Černé jezero. Olej na plátně, Národní galerie v Praze, Česká republika.

Jan Preisler je považován za jednoho ze zakladatelů českého moderního umění a přezdívalo se mu “malíř jara” pro jeho technicky precizní, poetické a mystické obrazy. Pláten s tematikou Černého jezera namaloval několik, často je tento motiv vykládán jako symbol nevědomí.

Zdroj: rodon.cz

FAUVISMUS Henri Matisse: Přepych, klid a rozkoš. Olej na plátně, Centre George Pompidou v Paříži.

Jedno z nejdůležitějších děl Henriho Matisse, které, ač vykazuje znaky pointilismu, stalo se jakýmsi předvojem nastupující fauvistické techniky v malbě. Zakoupil jej jiný významný umělec té doby, Paul Signac.

Zdroj: aidart.fr

PRAVOSLAVNÁ IKONA Pavel Fedorovič Štronda: Theotokos Port Arthuru (Panna Bohorodička). Existuje několik verzí Theotokos, bohužel u žádné jsem nemohla najít, kde se v současnosti nalézá.

Zdroj: wikipedia.org

POSTIMPRESIONISMUS / KUBISMUS Paul Cézanne: Hora Sainte-Victoire. Olej na plátně, Muzeum umění ve Philadelphii, Pennsylvánie, USA.

Rovněž důležité dílo pro pozdější zrození kubismu. Paul Cézanne namaloval několik obrazů, zachycujících půvab provensálské Mont Sainte-Victoire. V těchto pozdějších z počátku dvacátého století lze zaznamenat geometrický rozklad motivu a použití rozdílných barev pro vyjádření změny hloubky zachycovaného. Pablo Picasso jimi byl velmi fascinován.
Zdroj: ibiblio.org

Časová osa: 1888 (Polohy postimpresionismu)

Vracíme se zpátky do devatenáctého století, na sklonek osmdesátých let, kdy umělecké scéně vládne postimpresionismus. Ten, jak už název napovídá, vychází sice z impresionismu, neklade však důraz na to, co je zobrazováno, nýbrž na to, jak je to zobrazováno. Metoda je upřednostňována před snahou navodit atmosféru nějaké neopakovatelné chvíle. Postimpresionismus není jednotný umělecký proud, spíše označení pro skupinu malířů, kteří sice sdíleli výše zmíněné principy, každý však tvořil svým vlastním, jedinečným stylem. A samozřejmě to nebyl jediný směr té doby – tehdy tvořili stále i prerafaelité, jejichž obrazy znáte z předchozích Časových os.

Na svém tvůrčím vrcholu se nachází Vincent van Gogh a stěhuje se do Arles na jihu Francie, kde se k němu později připojuje Paul Gauguin. Protože se však ošklivě pohádají, van Gogh si v rozrušení uřízne levé ucho.
Mezitím nastupují na pařížskou uměleckou Académie Julian tři malíři: Paul Sérusier, Maurice Denis a Paul Ranson a formují skupinu Les Nabis, kam se později přidávají i například Edouard Vuillard nebo Pierre Bonnard. Tvorba skupiny byla barevně inspirovaná Cézannem a Gauguinem a většinou potlačovala modelaci a prostor ve prospěch barevných ploch.

POSTIMPRESIONISMUS Paul Gauguin: Vidění po kázání (Jákob, zápasící s andělem). Olej na plátně, Skotská národní galerie v Edinburghu, Velká Británie.

Zdroj: artbible.info

POSTIMPRESIONISMUS / ABSTRAKCE Paul Sérusier: Talisman. Olej na dřevěné desce, Musée d’Orsay v Paříži, Francie.

Zdroj: astetik.tumblr.com

POSTIMPRESIONISMUS / EXPRESIONISMUS James Ensor: Kristův příchod do Bruselu v r. 1889. Olej na plátně, Muzeum J. Paula Gettyho v Los Angeles, Kalifornie.

Zdroj: davidbarrie.typepad.com

POSTIMPRESIONISMUS Vincent van Gogh: Ložnice v Arles. Olej na plátně, Van Goghovo muzeum v Amsterdamu, Nizozemsko.

Zdroj: paintinghere.org


POSTIMPRESIONISMUS Henri de Toulouse-Lautrec: Jezdkyně (v cirkuse Fernando). Olej na plátně, Umělecký institut v Chicagu, Illinois.

Zdroj: en.wikipedia.org

Časová osa: 1900

Úsvit dvacátého století bývá považován za počátek malířských experimentů, který je později znám jako avantgarda. V dílech některých malířů můžeme zaznamenat expresionistické či fauvistické tendence, někteří však stále tvoří v impresionistickém či dokonce neoklasicistickém duchu. 
Událostí roku byla zcela jistě Světová výstava (Exposition Universelle), jejímž účelem bylo představit úspěchy minulého století a povzbudit vývoj techniky a kultury ve století právě započatém. Davy návštěvníků mohly zhlédnout vynález eskalátoru, dieselového motoru, mluvené filmy anebo ruské matrjošky a Eiffelovu věž. Každá země, která chtěla vystavovat, si financovala a nechala zbudovat vlastní pavilon. Svůj prostor tak mělo například Švýcarsko, Rusko, Řecko nebo Spojené státy americké. Nám tolik známý Alfons Mucha dekoroval pavilon Bosny a Hercegoviny a podílel se také na výzdobě rakousko-uherského, což mu vyneslo mezinárodní věhlas. 
Právě díky Světové výstavě vstupuje do povědomí široké veřejnosti Art Nouveau neboli secese a získává si velkou popularitu.

SECESE Alfons Mucha: Alegorie Bosny a Hercegoviny. (Panel, použitý na dekoraci bosenského pavilonu.) Tempera na plátně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Zdroj: codex99.com

IMPRESIONISMUS / FAUVISMUS Henri Matisse: Notre-Dame. Olej na plátně, Tate Gallery v Londýně, Velká Británie.

Zdroj: tate.org.uk

NEOKLASICISMUS / PRERAFAELITÉ John William Godward: Nicnedělání (Dívka s kotětem). Olej na plátně, soukromá sbírka.

Zdroj: en.wikipedia.org

 EXPRESIONISMUS Emil Nolde: Pšeničné pole. Olej na plátně, soukromá sbírka.

Zdroj: fineart-china.com
EXPRESIONISMUS / FAUVISMUS Maurice de Vlaminck: U baru. Olej na plátně, Musée Calvet v Avignonu, Francie.

Zdroj: 208.86.154.173

Časová osa: 1899

Učit se dějiny umění po jednotlivých směrech, tak jak šly za sebou, je běžná praxe, mnohdy však člověku nemusí dojít, že se některé směry úplně prolínaly a v jednom roce tak mohla vzniknout díla úplně odlišného rázu. Časová osa se bude toto přesvědčení snažit napravit. V jednom článku vám představím několik děl, která vznikla v tom samém roce, ale v rámci jiného směru. Začínáme na samém konci 19. století – fin de siècle.

EXPRESIONISMUS / SYMBOLISMUS Edvard Munch: Tanec života. Olej na plátně, Nasjonalgalleriet v Oslu, Norsko.

Edvard Munch: Tanec života. Zdroj: edvard-munch.com

IMPRESIONISMUS Claude Monet: Most Charing Cross. Olej na plátně, Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu, Španělsko.
Zdroj: arscentre.com
REALISMUS John Singer Sargent: Sestry Wyndhamovy – Lady Elcho, Mrs. Adeane a Mrs. Tennant. Olej na plátně, The Metropolitan Museum of Art v New Yorku, New York.
Zdroj: ownapainting.com

POST-IMPRESIONISMUS Paul Gauguin: Dvě Tahiťanky. Olej na plátně, The Metropolitan Museum of Art v New Yorku, New York.
Zdroj: artunframed.com
PRERAFAELITÉ William Holman Hunt: Zázrak svatého ohně. Olej na plátně, Fox Art Museum v Cambridge, Massachussets.

Zdroj: harvardartmuseums.org