Category: Street art a veřejný prostor

Zpátky do ulic. Timova přistřihnutá křídýlka v Off Formatu

Pokud žijete v Brně a oceníte všelijaké šikovné způsoby, jak ozvláštnit šedivý městský prostor, jméno Timo vám určitě není neznámé. Timo je sympoš, který se svými poetickými i sžíravými obrázky a průpovídkami ve veřejných prostorách Brna už párkrát dostal do kdejakých článků, a který má na Facebooku fandy, ochotné hájit jeho “zájmy” hlava nehlava a jiným lidem, kteří se opováží jeho piecy “crossnout”, tu hlavu třeba utrhnout. Protože mám v srdéčku pro jeho průpovídky a provokativní, nicméně inteligentní obrázky taky místo, zamířit do nezávislé galerie Off Format na jeho vůbec první indoorovou výstavu byla samozřejmost.
Tolik imperativů najednou. Foto: Zia Gouel v Off Formatu

Vtrhly jsme s kamarádkami do prostoru hipsterské galerie o pár metrech čtverečních plné očekávání. (Vzhledem k zástupům milovníků brněnského street artu to vypadalo, že se Off Formatu podařilo na Timovu výstavu přilákat víc návštěvníků, než měli za celou svou předchozí existenci.) Výstavu jsme měly prohlédnutou za chvilku, takže Stendhalův syndrom určitě nehrozí. Galerie příchozím nabízí trošku jiný pohled na Timovu tvorbu: pečlivě vykreslené studie, spíše menší kousky vhodné k vám do obýváku (nebo do ordinace, pokud jste oční lékař se slabostí pro svastiku, heh). Přesvědčíte se, že Timo má solidní umělecké základy, pokud jde o poctivé řemeslo, a že vtip a nápady ho neopouští ani u “intimnějších” projektů. Jeho street art si můžete připomenout buď na zarámovaných zmenšeninách nebo na postarší televizní obrazovce, na které roste češství v květináči.

V tomhle názoru si můžem s Timem plácnout. Foto: Zia Gouel v Off Formatu
A právě jeho “normální” tvorbu jsem při prohlížení výstavy v Off/Formatu nemohla vypustit z hlavy. Byl to takový ten protivný hlásek vzadu v hlavě, který nepřestal brblat, přestože jsem každému Timovu dílku věnovala náležitý čas a mnoho pohledů. Nešlo by ani tak o drzost samotných obrázků a nápisů, jako spíše o to prostředí, kde je potkáte – právě ta špinavá, šedivá ulice mimo galerii dělá Tima a ostatní street artisty tak výjimečnými – až magickými. Ty škaredé chodníky, silnice a neestetické stavby, na nichž umělcovy nápady ožívají a skví se tam jako květina na mrtvé poušti. Chodník, po které když kráčíte, beztak ji nevnímáte, ale když si všimnete Timovy básničky, rozsvítí vám to na chvilku den.
Ráda jsem tě, Timo, poznala i z jiné stránky, v čemž vidím největší plus tvé výstavy, která v Off Formatu potrvá až do 19. 2. Ale víc se mi, chlape, líbíš tam venku, na ulici.

Málo světla

(fos): (fos), 2013. Zdroj: cargocollective.com/somosfos
Zarazilo mě, že je dnes už prvního prosince.

Měla bych nějaké řeči k současnému počasí a dokázala bych si i postěžovat, jak ten čas hrozně letí, a jak se mi zdá, že ho nevyužívám tak naplno, a jak jím možná mrhám. Ale počasí jsou mé stížnosti upřímně ukradené, čas má tu správnou rychlost – za celé miliardy let existence pořád stejnou, a potenciál ani příležitosti tu nejsou od toho, aby byly za každých okolností stoprocentně využity.

 

 

Takže místo toho, protože jsou noci dlouhé a slunce je málo, vám radši dodám trochu světla ze Španělska, od skupiny lidí jménem (fos). Fos znamená v řečtině světlo a v katalánštině roztavený, a skupina, stejně jako to dělají hudebníci, se rozhodla takto pojmenovat i svůj první výtvor, který umístila k veganské restauraci.

 

Barvou, lepící páskou a lampou restaurace svítila pouze čtyři dny. Škoda. Ačkoliv pro to zřejmě budou praktické důvody, dokážu si představit, že by na takovém designu mohla založit svou živnost a zvýraznit své jméno v obecném povědomí.

Timo: O poezii

Timo v Brně – Židenicích. Foto: Zia Gouel, 2013.
“Nezajímá mě, jak si to [jeho poezii] kdo vykládá a vlastně by mi přišlo i hloupé dělat to proto, abych lidem sdělil něco konkrétního. V poezii cítím pokoru. Básně jsou jako sedmý den, ve kterém člověk přestává pracovat a jen sleduje stvoření a přiznává, že ho přesahuje. Sice tomu nerozumí, ale ty pavučiny vedoucí odněkud někam mu přijdou krásný a on z nich tuší souvislosti. Poezie je spíš údiv dětství, kdy člověk ještě neumí psát.”

Timo v podchodu k Hlavnímu nádraží v Brně, 2013. (přetřeno) Zdroj: artalk.cz

 

Timo je street artista, jehož jednoduché a úderné vtípky dokáží zpestřit cestu Brnem, tedy pokud je “vyšší moc” nenechá přetřít na bílo. Z rozhovoru, který poskytl Novému prostoru, jde navíc tušit, že jde o chytrého a citlivého člověka, který se otevřeně přiznává, že v některých ohledech není žádný hrdina, ačkoliv by jím být chtěl. Inteligentní tvorba + lidský člověk = sympatie na druhou.
Zdroj: centrumbrna.cz

Tipy, kde se můžete líbat

Velmi jednoduchý a poměrně vtipný způsob, jak oživit městské prostory, napadl uživatele Flickru, skrývající se pod jménem 0707. Po různých světových městech rozlepil nálepky, které indikují, kde můžete dobře někoho políbit.

0707: Stickering the world. Zdroj

Těžko říct, zda autor daná místa prověřil anebo například promýšlel, kde by se mu líbilo někoho políbit. Pokud to ovšem není na místě, kde by líbající se milovníci překáželi, inspiraci tímto street artem můžu jen podpořit.

Rozkvetlé lavičky jako vyšívané

Blooming embroidered benches

Dnešní příspěvek do street artové rubriky ocení zejména dívky. Zaujalo mě, jak dokáže pár barevných uzlíků úplně změnit vzezření laviček, na které jste si původně ani nechtěli sednout.

Today’s article about street art will be probably more appreciated by girls. I was interested, how a few nodes can completely change an image of city benches which you may didn’t want to sit on before.

Miss Cross Stitch v Berlíně. Zdroj: misscrossstitch.wordpress.com

Má je na svědomí estétka, která si říká Miss Cross Stitch a pochází z nedalekého Německa. Pokud zavítáte na její stránky misscrossstitch.wordpress.com, zjistíte, že Miss Cross Stitch zdaleka neplete jen květiny, nýbrž i řadu jiných vzorů – od zvířátek přes etno vzory až po Space Invaders. Působí zejména na území své rodné země, ale navštívila i Švýcarsko nebo Itálii.

And who’s responsible for them? An artist who call herself  Miss Cross Stitch and who’s from Germany. If you visit her website you find out that there are not only flowers that the artist uses, but also animals, etno patterns or Space Invaders. She works mainly in Germany, but has visited Switzerland and Italy, too.

Kolín (Köln)

Vesnička Vaihingen an der Enz – pokročilejší vyšívání květin. (Advanced embroidery in German village Vaihingen an der Enz.)

V minulosti byla studentskou módního a šperkařského designu a vyšívá a plete už od dětství. “Ale,” řekla pro Makezine.com, “napříč lety mi přišlo zajímavé dát těmto technikám modernější kontext, ukázat, že řemeslo není jen babiččin háčkovaný ubrus. A… kde by bylo lepší to lidem ukázat, než ve veřejném prostoru?”

Once a fashion and jewelry design student, she enjoys embroidering and knitting since childhood. “But,” as she said for Makezine.com, “through the years it was interesting for me to take these techniques and give them a modern context, to show that craft can be more than grandma’s crocheted tablecloth. And … what would be better than to do this than in public spaces?”

Detail

“Nazývám to jako ‘Pouliční vyšívání’ (Street Embroidery). Je to taková smíšenina street artu a vyšívání,” nechala se slyšet.
Růžičky, které vidíte na obrázcích, můžete navštívit v Berlíně.

“I call the work I do ‘Street Embroidery’, a mixture between street art and embroidery,” she stated.
Roses in the pictures can be found in the capital of Germany, Berlin.

Jak sabotovat práci městských natěračů? Příběhem na pokračování

Na Avante guardia! milujeme inovativní street art!
Když už vandalismus, tak ať má alespoň originální myšlenku. Autor s přezdívkou Mobstr je jedním z mnoha těch, jež s větším či menším úspěchem používají ulice a zdi měst k manifestaci svých sdělení. Ta mívají satirický, hořký a hlavně – jinak by to nebyl pravý street art – drzý charakter. Používá k jejich tvorbě šablony (ang. stencil, odtud stencil graffiti), avšak na rozdíl od svého slavnějšího kolegy Banksyho se soustředí spíše na psanou formu.
Tentokrát se Mobstr rozhodl v (nedobrovolné) spolupráci s městskými údržbáři povyprávět příběh.
Mobstr: Příběh (The Story), 2013. Graffiti bylo k nalezení na Jerome Street E1 v Londýně. Zdroj: mobstr.org

Není to poprvé, kdy se Mobstr rozhodl do svých prací zahrnout i ty, kteří mají oficiálně na starosti vzezření města. Na jeho nejnovějším výtvoru můžete vypozorovat, jak se díky intervenci druhé strany toto dílko dynamicky vyvíjelo.

První zamalování.
Princip byl jednoduchý – nasprejovat na zeď nápis, počkat, až ho přičinliví údržbáři zamalují, napsat něco nového, znovu to nechat zamalovat, a tak dále.
… se na zdi objevil příběh…
Krása tohoto aktu spočívá v tom, že zpravidla napjaté či přímo negativní vztahy mezi pouličními umělci a městskými údržbáři Mobstr v tomto konkrétním díle přetváří na jakousi zvláštní formu spolupráce, kdy jak jedinec mimo zákon, tak ti v jeho rámci, přispívají svou troškou do uměleckého mlýna. Společně tak vytvářejí něco nového, podílí se na vzniku uměleckého díla.

Ale nepropadejme dojetí tak rychle. Přestože je “ničení” zdi na Jerome Street jistě poetické a dochází zde ke smíření dvou znepřátelených stran, Mobstr k němu přikročil až poté, co údržbáře potrápil ožehavými otázkami na jiných místech – ve starší práci, kterou si můžete prohlédnout na konci této galerie.

… který však pokračoval pouze když…

… byla zeď zamalována…

… a tak jsme nalezli zvláštní harmonii…

… mezi dvěma protikladnými silami.

Zazvonil zvonec…

… a pohádky byl konec.


Hledání správného odstínu šedé

Ne, neocitli jsme se (díky bohu) v nepochopitelně populárním braku obskurní autorky E. L. Jamesové, ale v severoanglickém Newcastlu. Vracíme se o tři roky zpátky, kdy si Mobstr rozhodl promluvit s městskými údržbáři poprvé.
Mobstr: Přijatelný odstín šedi (The Acceptable Shade of Grey), 2010. Graffiti bylo k nalezení v Newcastlu, v severovýchodní části Anglie. Zdroj: mobstr.org
Poprvé zamalováno.

Mobstr to zkouší s poněkud světlejším odstínem.

Ani ten však neuspěl.

A tento?

Tak ne.

No, moudřejší ustoupí.
Co myslíte, jsou angličtí údržbáři pravověrnými muži zákona anebo si tento neobvyklý street art užívají stejně, jako jeho autor?

Není všechno zlato, co se třpytí. Ulici ovšem zkrášlí nepochybně

Pamatujete si na galantní projevy ulicí v Leedsu? Anebo houpačky, zpříjemňující čekání venku? Dnes vám přináším zpoza Velké louže poněkud odlišný nápad, jak zkrášlit veřejné prostory. Umělkyně, která si říká A Common Name, se totiž ulice v Kalifornii rozhodla ozdobit něčím, co přitáhne pozornost, zahraje na naše ‘stračí’ city a je elegantní a diskrétní zároveň.

A Common Name: Urban Geodes, 2012. Geode č. 3. Zdroj: acommonname.com
Paige Smith, foto Lauren Ward.
Zdroj: FB stránka

Uplynulý rok autorka, sedm let kovaná praxí v grafickém designu, podle svých slov strávila prací na street art projektu, pojmenovaném Urban Geodes. Místo, aby použila běžné techniky, vyžadující plošnou platformu, použila ji ve všech třech rozměrech. Z lesklého zlatého papíru vyrábí ‘sochy’, napodobující vzezření krystalů, a to v různých barvách a velikostech, aby se daly vsadit do děr ve zdění či do trubek, které běžně míjíme ve městě.

“Společný rys těchto městských i přírodních ‘geodů’ je to, že se v obou případech objevují jako vzácnost. Můžete se přímo vydat je hledat, ale pravděpodobnější je, že na ně spíš narazíte náhodou, během dobrodružství či běžného kontaktu s vnějším prostředím,” tvrdí umělkyně, v civilu známá jako Paige Smith.
Geode č. 8. Zdroj: acommonname.com
“Zvláště si užívám skutečnost, že si jich mnoho lidí nevšimne, zatímco někteří vnímavější jedinci ano, a pak také, že tady [geody] nebudou věčně, že je počasí promění tak přirozeně, jako by se tomu stalo v přírodě. Zatím jsem jich vyrobila dvacet; některé někdo asi vyhodil nebo si je vzal, a jeden se rozpadl kvůli dešti.”
Geode č. 10

 

Geode č. 11

 

Geode č. 20
A Common Name na svých stránkách nabádá, aby si lidé její výtvory užili a ke zjištění polohy zbývajících použili klidně mapu, umístěnou rovněž na jejím webu. Zároveň pracuje s různými lidmi na tom, aby se Urban Geodes rozšířily do jejich vlastních měst.
Geode č. 9

 

Geode č. 5
All photos are by A Common Name.