Malá vodní elektrárna

Moje dětství.

Tato elektrárna, jež byla původně nazývána jako Orlická elektrárna (podobně jako elektrárna na Labi u Hučáku Labskou), byla vystavěna v letech 1920- 1921 na pravém břehu řeky Orlice mezi Malšovicemi a Slezským Předměstím, kde stával starý dřevěný jez zvaný Mlejnek (vybudovaný v rámci regulace této řeky v letech 1908-1913) a na břehu tzv. Čertův mlýnek, který vyhořel 13. října 1918. Koncem následujícího roku nabídla vdova Anna Korbelová jeho spáleniště s výměrou asi 4 korců luk, všechna práva vodní, slub a rybolov na horním náhoně městu Hradci Králové za rohový dům na Jánském náměstí, který roku 1924 opět prodala. Autorem vnějšího vzhledu elektrárny, jež vznikla jako třetí v pořadí (1908-1910 Hučák, 1913-1914 Moravský jez, 1920-1921 Mlejnek), byl architekt Oldřich Liska.30. prosince 1919 byla zemskou politickou správou ustavena komise, v níž se projednávala žádost města Hradce Králové, aby mohlo postavit na břehu Orlice novou elektrárnu s 1 Francisovou turbínou pro normální stav vody a 2 dalšími turbínami, aby mohla být využita též větší voda. Finanční půjčku na stavbu poskytla Spořitelna Královéhradecká. Výnosem zemské politické správy ze 7. ledna 1920 bylo uděleno městu vodoprávní povolení k využití vodní síly Orlice do 32 m3 za vteřinu a ke zřízení hydroelektrárny s turbinovým pohonem na pozemku č. k. 916/3 na Slezském Předměstí na místě dosavadních vodních děl, t. j. mlýnů čp. 1 v Malšovicích a čp. 48 na Slezském Předměstí. 12. ledna téhož roku bylo městským zastupitelstvem schváleno zakoupit od A. Korbelové jez u mlýnka na Orlici a jez u mlýna v Malšovicích. V hotovosti mělo být zaplaceno 475 000 Kč, dále jí měl připadnout dům v Hradci Králové čp. 89 v hodnotě 180 000 Kč a sleva na ceně elektřiny (cena pro velkoodběratele). 31. března 1920 schválilo městské zastupitelstvo pořízení 1 turbíny, 4 stavidel, 2 setrvačníků a 3 generátorů u pražské firmy Kolben. U pardubické firmy Prokop byly objednány 2 turbíny a spodní stavba byla zadána sdružení stavitelů Novák - Khaml – Jirásek.S kopáním základů na místě spáleného Čertova mlýnku se začalo 8. dubna 1920. Během něho se přišlo na řadu zachovalých dřevěných pilotů, které pocházely buď ze starého zasypaného jezu, nebo na nich stával zmíněný mlýnek. Vodoprávní povolení pro ni bylo uděleno 31. května 1920. Výstavba této elektrárny vyšla na 6 188 000 Kč (celková investice všech tří elektráren činila 8 091 000 Kč, mimo vodní práva Labe a Orlice ve městě), přičemž tato byla nakonec vybavena dvojicí turbin velkovodních po 150 kVA (turbiny Prokop) a jednou turbinou pro normální vodu 190 kVA (turbina Kolben). Toto rozdělení bylo provedeno na základě zkušeností z předchozích 2 elektráren, kde tamní velkovodní turbiny musely být usazeny poněkud výše než se dávají, aby při vyšším vodním stavu, pro který jsou určeny, nebrodily.V letech 1923-1928 byl navíc firmou Ing. Benedikt postaven stávající jez jako součást regulačních prací na úpravách Orlice. Tyto práce však nebyly v režii města, ale Zemské komise pro úpravu řek. Zde dodejme, že jez na Mlejnku je spolu s Malšovickým mlýnem zmíněn již v roce 1607. V roce 1946 se přišlo na to, že spodní stavby vodní elektrárny jsou narušeny a mají řadu trhlin. Celkovou rekonstrukci provedla firma Bři Fr. a Jos. Novákové v letech 1948-1949. Při této rekonstrukci byly 2 původní Francisovy turbíny od firmy Prokop nahrazeny Kaplanovými a osazeny novými generátory.Dnes je jez ve vlastnictví České republiky, jeho správu vykonává státní podnik Povodí Labe a malá vodní elektrárna je majetkem 1. elektrárenské s. r. o. se sídlem v Českých Budějovicích.