Hauenschildův palác

V tomto domě byla ubytována mezi 26.-28.říjnem 1767 rodina Mozartova na což turisty upozorňuje pamětní deska.

Jedná se o trojkřídlý třípatrový rohový dům s pozdně renesančním nárožním válcovým dvoupatrovým arkýřem. Fasáda do náměstí je čtyřosá s dvěma sdruženými osami po pravé straně, fasáda do ul. Lafayettovy je sedmiosá. Přízemí je zdobeno vodorovnou štukovou bosáží s podestou. Přízemí objektu je po pravé straně tvořeno renesančním dvoulodním mázhausem, zaklenutým valenými křížovými klenbami. Na mázhaus vzadu navazuje dvouramenné renesanční palácové schodiště. Vstup do mázhausu s pozdně renesančním pískovcovým portálem je kryt vraty, zaklenutými valenou klenbou s pozdně renesanční kovanou nadsvětlíkovou mříží. Portál je bohatě zdoben bohatou štukou, tvořenou akantovými listy s maskarony. Po bocích jsou zobrazeny reliéfy stojících bájných ptáků s rozevřenými zobáky. Ve cviklech, zdobených plochým beschlagwerkem jsou v kruhových věncích umístěny znaky stavebníků paláce: Hauenschildů - vlevo a Jöpnerů z Bílovce - vpravo. Na římse po stranách jsou postaveny sochy štítonošů v antické zbroji se znaky Čech a Moravy. Okna dvou pater jsou zdobeny profilovanou štukovou římsou. Okna třetího patra jsou zdobena pouze jednoduše profilovanou geometrickou štukou. Korunní římsa je dvojitá. Renesanční nárožní arkýř je vysoký přes dvě. Arkýř je vodorovně rozdělen profilovanými zalomenými římsami na dva pásy oken. Střechy jsou sedlové.

Nejstarší zmínka o domě pochází z roku 1569. Za jeho vzhled ovšem vděčíme pozdně renesanční přestavbě v režii měšťanské rodiny Hauenschildů, po nich dům nese i jméno. V 90. letech 16. stol. byl postaven i významný Arkýř s reliéfní výzdobou, která ilustruje výjevy z Ovidiových proměn. V domě během svého pobytu v Olomouci krátce bydlel mladý Wolfgang Amadea Mozart, než se přestěhoval i s rodinou na delší dobu do budovy kapitulního děkanství (1767). Po neblaze proslulých čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a Šumperku si tento dům na důchod" zakoupil i nechvalně známý inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu