Psychiatrická léčebna Šternberk

Už nikdy víc. Jenom se tam řve a ty děti jsou tam ještě více psychicky na dně, než kdy přijeli a když už chtějí podepsat reverz, primářka jim začne vyhrožovat, že to dá k soudu. O hygieně ani nemluvím, ve sprchách plícně, všude pavučiny. Sestřičky tam absolutně neprofesionální a nestarající se!! Ale nejhorší je asi to, že terapie tam vůbec neprobíhají, žádné probírání problémů s určeným terapeutem, tam vůbec nic takového neexistuje!!!

Měla jsem zde babičku a připadali jsme si, jak kdyby byla na Mírově a ne někde, kde ji mají dát psychicky dohromady, kvůli čemuž zde byla ovšem přijata. První měsíc zakázané návštěvy, což u psychicky nalomeného člověka moc nepřidá, když ho odstřihnete od jediného kontaktu s rodinou. Žádný kontakt s psychologem, jen cpaní léky. Dostanete čísla, na která máte volat skrz zdravotní stav, ale nikdo Vám nic neřekne, protože to by ta čísla musel někdo zvedat. Takže 14 dní jsem nevěděla, co se s ní vlastně děje. Návštěvy následně pro celé oddělení jen myslím 3 a jen půl hodinu, takže často se na vás nedostalo, protože si už před vámi požádali jiní ke třem lidem a to, že jich tam je dalších 20 nikoho nezajímá. Příšerný přístup. Měli by se ve vedení zamyslet, že jsou psychiatrická léčebna a že na psychiku pomáhá kontakt s rodinou, zvláště když jde o člověka, kterému krátce po sobě umřela dcera a manžel a pokusil se o sebevraždu. Každý kontakt je zde potřebný proboha, nejde o nějaké trestance na Mírově, ale lidi, co vnímají, cítí a potřebují cítit, že zase bude dobře a ne, že kdyby raději umřeli, bude jim líp. Babička zde bohužel umřela a nestihl se převoz jinam, o který se žádalo po uplynutí 90 dnů hospitalizace. Pokud můžete, dejte své blízké jinam, byla jsem z toho celého systému tam, nejen já, v šoku!!!! Hodnocení nestojí ani za jednu hvězdičku. Problém je ve vedení, že se tohle muže vůbec dít. Dle hodnocení vidím, že to není bohužel ojedinělý případ.

Oáza. Nejen pro psychiatrické a gerontologické pacienty. Rozlehlý komplex nemocnice/ léčebny je – nebojím se říct – zároveň i park, plný krásných vzrostlých stromů. V areálu je k dispozici také kantýna a kaplička.

Nejhorší možné místo, kam můžete své dítě poslat. Prosím, pokud ho máte alespoň trochu rádi, neposílejte ho sem za žádnou cenu. Personál příšerný, až na asi jednu sestru. Hygiena strašná, pomoc po psychické stránce nijaká, šikana od děcek (o které vám sestry řeknou, že je to vaše chyba a můžete si za to vlastně sami), neustálý stres s jakýmsi bodováním (stačí, když nejste jeden den aktivní čistě proto, že prostě nejste psychicky v pořádku a už vám hrozí horší bodování, se kterým budete mít i nevýhody), primářka a staniční sestra se vám neustále vysmívají do obličeje a ponižují vás před zbytkem kolektivu, jídlo hrozné, žádná motivace se doopravdy jakkoliv zlepšit. Přišel jsem tam traumatizovaný, došel jsem traumatizovanější. Dopují vás léky, já sám jsem při příchodu z dvou prášků měl najednou 15 pilulek denně. Dny jsou stále stejné, kdybych si nevedl deníček, tak si z těch dvou měsíců tady strávených nepamatuji nic. Homofobie je naprosto normální, sestry se smějí komukoliv, kdo se cítí jinak. Mě samotného jedna sestra pomlouvala i na keramice, vysmívala se mi, dokud jsem to nezačal řešit přes svou terapeutku a rodiče. Jakýkoliv fyzický kontakt je zakázán, pokud se s někým obejmete, hrozí vám nejhorší možné bodování, díky kterému ztratíte i možnost na jednu sladkost denně.Absolutně traumatizující zážitek, nikoho sem neposílejte. Nikdo vám zde nepomůže, jen vám přihorší.

Tragedie a jeste jednou tragedie. Dovezli tam mou mamku a po měsíci s ni udelali ležáka. Horší než koncentrát. Personal neochotny a bez rehabilitačního cvičení. Překvapuje mě ze ani primářka nemá potřebu s tim něco dělat.

Po 11 letech od hospitalizace na dětském oddělení jsem dostala odvahu napsat recenzi. Přijela jsem tam nalomená a odjíždela po necelém týdnu zlomená. Dodnes mám slzy v očích, pocit křivdy, zlosti a nespravedlnosti při vzpomínkách na to všechno co se tam dělo… Středověký metody, křik, nulové soukromí, šikana, zesměšňování, ponižování, vytáhaný, hnusný a děravý hadry ,odposlouchávání telefonátů a konverzací a i facka tam padla směrem k dítěti v úplně nesmyslné situaci a z vyprávění to nebylo poprvé… Nechápu, že se do dnes skoro nic nezměnilo?! To mělo bejt už dávno zavřený

nejhorsi psychiatricka lecebna neposilejte sem sve deti akorat je to jeste vic zlomi! To neni lecebna ale skolka. Sestry sou priserne zadne terapie, plisen ve sprchach a hrozne pravidla

Na dětské oddělení jsme dali dceru na základě doporučení dětské psychiatričky no děs a hrůza. Nejen že se jí tam nikdo nevěnoval, ještě vlastně vinu svedli na ni, když prosila o pomoc tak jí sdělily, že nikdo na ní nemá čas. Jídlo příšerné to se prej nedalo jíst pořád to samé dokola, je tam pouze jedna hodná sestra a jedna hodná paní kuchařka, jinak personál je děs. Je to neskutečně smutné, že jim svěříte dítě a oni na něj kašlou, jediné o co jim jde, jsou peníze z pojištoven. No asi zvážím i stížnost na lékařskou komoru.

Dobrý den, prosím vás všechny neposílejte děti na oddělení 17 teď jsem se od tamtud vrátila a jsem na tom ještě hůř než když jsem tam odjižděla. Návštěvy a kontakt o rodinou téměř žádný ven se šlo jednou za celý den a na chvíli. Musela jsem tam vydržet 3 a půl týdne než mi rodiče podepsali reverz. Primářka a většina sester vás ponižují jenom na vás řvou. Když vás něco bolí a není vám dobře tak to neřeší řeknou ze vám nic není. Hygiena je otřesná ve sprchách je plíseň všude jsou pavučiny a prach. Není zde vůbec žádné soukromí poslouchají vaše hovory s rodinou. Když léčbu chcete ukončit protože terapie nemáte žádné tak primářka řekne ze je to vina rodičů ze to pošle k soudu a na socialku. Nesmyslné pravidla musíte se ptát jestli můžete na záchod, napít se když se vám něco nelíbí nesmíte nic říct jinak máte strašný problém sestry vás za zády pomlouvají. Jediné sestry které mě přes tento pobyt doslova zachránily byli setra Daničková, Ospalá, Köningová, Motyková a Mánková tyhle sestry mě zachránili opravdu se tomuhle oddělení vyhýbejte mám trauma kterého se asi už nikdy nezbavím.

Někteří přimáři jsou zde nadčlověci" a nezdráhají se použít amorálních manipulačních metod