Wilsonův most

Pohled z mostu na jednu ze čtyř řek slévajících se v Plzni do Berounky.

Kamenný Wilsonův most v Plzni přes řeku Radbuzu byl postaven v roce 1913 podle projektu Ing. V. Mencla. Most má dvě segmentové klenby, nárožní pavilónky a dvě vyhlídky nad středním pilířem. Původně byl pojmenován jako most císaře Františka Josefa I. Po první světové válce byl přejmenován na Wilsonův. Od roku 1948 to byl Stalinův most a později mu byl navrácen jeho dřívější název. V letech 2012 až 2013 byla provedena jeho rekonstrukce. Od roku 1988 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Pekne zrekonstruovany most. Super misto. Malo lidi. Parada.

This is said to be the last stone bridge built in CZ. 1913. Stone, like from real stones. It's actually tens of years younger then the railway bridge next to it.

První úvahy o historicky druhém mostě přes Radbuzu vznikly už v roce 1887 a na konci 19. a začátku 20. století se o jeho stavbě vedla velká diskuze. Městští představitelé váhali mezi ocelovou, kamennou, či betonovou konstrukcí. Zvítězil kámen, vzhledem k nízkým požadavkům na údržbu a snahám podpořit místní kamenický průmysl. Byla to správná volba, protože oprava mostu proběhla až v letech 2013-2014, tedy po sto letech. Wilsonův most je údajně posledním ka menným mostem na našem území. Materiálem je kvalitní štěnovická světlá žula, která je na pohledové části kombinována s tmavěmodrou žulou kozárovickou. Stavba začala v roce 1912 a zajišťovala ji firma Müller a Kapsa dle projektu Václava Menela, městského vrchního inženýra v Plzni. Most měl šířku 15 metrů (10 m vozovka a po obou stranách chodníky po 2,5 metrech), délka mostu činila necelých 60 metrů. Most má dvě klenby o světlosti 27,5 m a středový pilíř široký 3,25 metrů. Stavba mostu byla dokončena před plánovaným terminem, slavnostně vysvěcena a předána veřejnosti 28. září 1913. Až do roku 1925 se na mostě platilo mýtné. K jeho vybírání sloužily tzv. výběrny (domky na koncích mostu).The first thoughts about the historically second bridge over the Radbuza River were made as early as 1887 and at the end of the 19th and the beginning of the 20th century there was a great discussion about its construction. City officials hesitated between steel, stone or concrete construction. Stone won out, due to its low maintenance requirements and efforts to support the local stone industry. It was the right choice because the bridge was not repaired until 2013-2014 - that´s a century later! The Wilson Bridge is said to be the last stone bridge in our area. The material is a high quality granite. Construction began in 1912 and was carried out by the firm of Müller and Kapsa according to the project of Václav Menel, the town's chief engineer in Pilsen. The width of the bridge was 15 metres (10 metres roadway and 2.5 metres sidewalks on both sides), the length of the bridge was almost 60 metres. The bridge has two arches with an arc span of 27.5 metres and a central pillar 3.25 metres wide. The bridge was completed ahead of schedule, consecrated and handed over to the public on 28 September 1913. Until 1925, tolls were paid on the bridge. The toll booths (toll houses at the ends of the bridge) were used to collect the toll.

Jedna z dominant Plzně, momentálně v rekonstrukci. Příjemné je teď i posezení v korytu řeky Radbuzy pod ním

Kdyby někdo nevěděl, že na jezu je elektrárna, tak je to Kaplanova turbína a kdysi zásobovala 3 trolejbusy elektrickým proudem. ;)

Утретє я в Чехії за останні 18 років, і уперше у Плзні. Місто є порівняно невелике, четверте у Чехії за кількістю населення. Зараз період (чи епоха(() пандемії, тож людей обмаль; зачинені бари, ресторани, розважальні заклади, працюють продуктові магазинчики (китайські, в'єтнамці), супермаркети, аптеки. Загалом, враження пригнічююче.

Hlavně večer mimořádně fotogenický most