Šímova výstava byla sice v Moravské galerii od října, ale jako správný lenoch, který odsouvá dostupné věci na poslední chvíli, jsem ji viděla až předposlední den jejího trvání.
Kromě olejů, které jste mohli vidět už na mnoha jiných výstavách s tematikou české avantgardy, a které jsou důvěrně známé – ta temná mračna, mýtické výjevy, krajina, ve které se jakoby rozhostilo ticho před bouří a taky podivný bílý hranol – se kurátoři rozhodli ukázat začátky Šímovy tvorby, kdy experimentoval s futurismem apod., jeho ilustrace a taky práce jeho a jeho kolegů ze skupiny Le Grand Jeu (Vysoká hra).
Doteď moc nevím, jestli jsem pochopila koncept výstavy – dle webu galerie ukázat Šímovu ranou tvorbu do třicátých let včetně děl pro Le Grand Jeu a zároveň jako první právě tyto jeho práce během existence skupiny vystavit. Exponáty byly řazeny jak chronologicky, tak tematicky, ale není mi jasné, v čem tedy spočívalo gró projektu – ukázat cestu k Vysoké hře, jak tvrdí název? Nebo hlavně ukázat jeho práce v kontextu skupiny? Nebo prostě udělat chronologický přehled Šímovy tvorby od do s Vysokou hrou jako bonusem? Neměla jsem z výstavy pocit, že by stála na jedné dobře propracované myšlence, potřebě skrz určitý výběr a sdružování obrazů něco sdělit a to sdělení pak rozvíjet. Z celkového vyznění výstavy jsem proto celkem rozpačitá, nicméně Šíma jako takový byl samozřejmě vynikající umělec a jak to vypadalo, tak se i uměl obklopovat stejně nadanými lidmi. Proto stálo za to výstavu vidět a uložit si něco z ní i pro inspiraci.
Všechny obrázky byly pořízeny v Moravské galerii a v popisu se vždy snažím uvádět právoplatného vlastníka jejich předlohy.
H s n m 