Zelený ráj

Tahle fotka nepochází z běžného lesa. Je z lesa, který roste uprostřed zahrady.

Pravda, ta zahrada má rozlohu přes dvacet hektarů, ale stejně.

Fiddler’s Green je to proto, že po těch dnech smažení se v městské výhni s miliony lidí, kde je překvapivě problém najít normální restauraci s vegetariánským jídlem, aniž byste smrděli indickým kořením, probouzeli svou vnitřní bohyni nebo oboje naráz, jsem se v ní cítila jako v ráji. Naštěstí tam nikdo nehrál na housle ani netancoval. Až na pár dalších odvážlivců jsem jejími cestami bloudila sama a jedinou společností mi bylo šelestění listů a sem tam bzukot včel.

Botanická zahrada Trója leží těsně u té zoologické. Zatímco se všechny rodiny s uřvanými dětmi po vyklopení z autobusu vydají tam, vy se otočíte na druhou stranu. Vystoupáte po dlážděné cestě, skryté mezi keři, a jste na místě. Otevřou se před vámi dlouhá pole zelené v různých odstínech a tvarech, sem tam protkaná jinými, pestrými barvami. Na jejích nespočetných cestách by se dal strávit celý den, možná i dva.

Zahrada je rozdělená do různých částí, díky kterým jsem si připadala jako na cestě kolem světa. Zatímco v jednu chvíli jsem shlížela na nefalšovanou jihomoravskou vinici s historickým lisem, v druhou jsem mohla meditovat při zurčení vody v japonské zahradě a o kousek dál u vigvamů nacházet vybělené zvířecí kosti na poušti.

A samozřejmě si odpočinout ve stínu stromů v lese, ať už asijském nebo americkém.

Vyjma označených úseků totiž botanická zahrada přímo zve k tomu, abyste v ní trávili čas i jinak než nekonečným čtením popisků záhonů. Můžete tam uspořádat piknik a u toho nasávat vůni asi milionu druhů bazalek a vonných bylin, stejně jako se vyšplhat na stráň, odkud je Praha vidět jako na dlani. Můžete se opalovat na lehátku, zatímco usrkáváte pivo z místního baru. Je to místo, kde je možné se toho spoustu dozvědět, kochat se a obdivovat práci všech, kteří se na jeho podobě podílejí, ale zároveň kde je možné jen tak vypnout a žít. A to jsem po dnech, kdy mi v uších zněl nepřetržitý hukot velkoměsta a byla jsem k prasknutí nacpaná různými zážitky, potřebovala.