Je mi jasné, že po tomhle článku už si o mně navždy budete myslet, že jsem úchyl, ale já si opravdu nemůžu pomoct. Mám hrozně ráda jak hluboké noci, tak i velmi časná rána, a to nejlépe v kombinaci. Jít spát v nejposlednější chvíli, kdy je noc ještě temná, a vstát prakticky okamžitě, dokud je ráno ještě chladné a bílé.
Jasně, že se po tak skromné dotaci spánkových hodin člověk ocitne v poněkud delirickém stavu, takže by to devět z deseti zubařů rozhodně nedoporučilo. Mám ale za to, že jsou tyhle doby tak nějak magické. Těžko říct jestli je to mou ospalostí/rozespalostí; budu se tvářit, že ne, a že jsou za tím spíše iluminátské intriky.
![]() |
Stephen Magsig: City Lights #40, 2009. Zdroj: olgabis.tumblr.com |
Doba, kdy už přestávají být chlastačky ryze zábavné a začínají se zvrhávat anebo vy odcházíte domů.
Taky je to doba ztrácení zábran říct něco, co vás už delší dobu ohledně partnera štvalo. Doba říkání si krutých pravd, na které jste za světla dne neměli koule.
I když nejsem opilá, stejně má těch pár hodin po půlnoci něco, díky čemu nedokážu uvažovat tak racionálně jako obvykle. Seminárky, které v té době píšu, jsou už surreálné. A nepotřebuju drogy.
Ráda v tuhle dobu pracuju – tedy na tom, co mě baví. Líbí se mi ten pocit, kdy je celý barák zticha, všichni spí, já mám jen rozsvícenou lampu, která vrhá zlatavé světlo, na stole teplý čaj, jsem zamuchlaná ve svém důchodcovském svetru a píšu nebo lepím nebo kreslím, zkrátka něco vytvářím. Je potřeba pak ty věci brát trošku s rezervou, jakmile nastane den, ale to, co vám někdo v tuto dobu řekne, přece taky.
Časná rána
![]() |
Mark Rothko: Bez názvu, 1969. Zdroj: artmastered.tumblr.com |
Ve španělštině pro ně mají výraz madrugada. Líbí se mi, jak zní; je tvrdý (jako ono vstávání) a jasný (jako ranní vzduch a světlo) zároveň.
Vracíte se domů a někteří lidi už jedou do práce. Smějete se jim; za pár let ale přestanete.
Všechno vypadá úplně jinak, než se vám zdálo v noci. Nechápete, jak jste se tím mohli tak moc zabývat, vždyť je to přece jasné.
Když je časné ráno, vane zvláštní větřík – lehký, svěží, hrozně příjemný, mám z něj radost. Líbí se mi, že mám před sebou celý den a spoustu času, než ten den skončí. Připadá mi taky, jakoby ten větřík byl stejně čerstvý jako všechny ty příležitosti, které mě toho dne potkají.
Chvějivá a chladivá malba mistra colour block painting byla to první, co mě napadlo, když jsem začala myslet na brzká rána. Chce se mi se zhluboka nadechnout a začít odznova.
Většinou jsem spáč a procitám kolem dopoledne. Někdy se mi ale poštěstí a stihnu takováhle brzká rána. to si pak sednu na parapet na balkoně s kafem a svetrem a koukám na probouzející se ulici.
klof
LikeLike
jsem ráda, že si nekřesťansky brzkou ranní hodinu nevychutnávám sama 🙂
LikeLike