Vlasta kdo?

Neuctivý titulek odkazuje k tomu, že tuto paní pravděpodobně moc lidí nezná. Osobně jsem o ní neslyšela vlastně až do chvíle, kdy jsem si pročítala ArtMap na první čtvrtinu letošního roku a téma “meziválečných československých umělkyň” jsem si záhy poté šla do Moravské galerie vyzkoušet. 

Touhle kvazirecenzí otevírám sadu článků, věnovaných momentálním výstavám v Brně. Brněnští milovníci nechť zbystří, protože v případě Vlasty Vostřebalové Fischerové máte pod nosem pěknou ukázku děl, které se propadly do hlubin zapomnění skutečně neprávem.

Pokud se vám dělají z abstrakce žaludeční vředy a z vylomenin typu dada vám naskakuje vyrážka, klasická figurativní obrazovost Vlasty Vostřebalové bude přesně váš šálek kávy. Umělkyně dle informací od autorů výstavy sice netvořila nijak zvlášť dlouho, ale i tak výběr z jejího díla vydá na celé dolní patro Pražákova paláce. 

Způsob instalování můžu jen pochválit – zavěšení některých obrazů do prostoru jakoby podtrhuje snovost práce malířky, která se dobovými normami a pravidly cítila svázaná (což asi dost žen) a vlivem společenských nátlaků, jež si nejspíš částečně zvnitřnila, komunikuje se čtenářem jemným způsobem na první pohled stereotypní ženské estetiky – kterou se ovšem nenechte zmást. Portréty, krajinky nebo naivizující výjevy mají říz a rozervanost člověka s bohatým emocionálním světem, jenž si zažil nelehké své. Projevuje se to také ve výběru témat, kde umělkyni zajímali lidé na okraji společnosti, nepříliš příjemné stavy a životní situace včetně jejích vlastních, a také bourání ženského ideálu, který zkroutila a zdeformovala k obrazu reality.

Přiznám se, že u “hotových” obrazů si sice libuju, ale stejně, někdy i více, mě zajímá to, co takovému dílu předcházelo – skici a návrhy. Rovněž mám slabost i pro skromnější grafiku nebo kresby. To platí i tady. Umělčiny oleje jsou sice pěkné, ale připadalo mi, že jsem se k ní dostala blíže skrz její skici a kresby. Možná kvůli použití skromnějších prostředků, navzdory kterým se její tvůrčí síla a smysl pro psychologii stejně projevuje. To je důvodem, proč vám jako ilustraci přikládám právě tyto méně nápadné práce.

Výstava je otevřená do 23. února a pokud Vlastu nechcete ošidit, vyplatí se na ni vyšetřit si tak hodinku (i víc; já na ní i s pořizováním skic strávila dvě) času. A jestliže nebudete mít ještě dost avantgardního krmiva pro duši, hurá do horního patra s trvalou expozicí moderního umění, která je od prvního prosince zadarmo!