Metafory Daniela Balabána

“[Malování] Je to moje cesta, způsob života. Tím malováním získávám od sebe odstup, abych se mohl uvidět. Je to takový rozhovor sám se sebou. Malování je, jako každá práce, tak trochu návykové a dává mi aspoň částečně jakýsi smysl. Pokud mé obrazy někomu druhému něco řeknou, nebo ho potěší, tak je to úžasné.”

Naposledy mě zaujala výstava maleb Daniela Balabána v Moravské galerii, a to tak, že jsem ji zhlédla již dvakrát a než skončí, určitě se za ní zastavím ještě jednou.
Vertikální pieta, 1998. Zdroj: archiv MG, moravska-galerie.cz

Podruhé jsme měli s přáteli to štěstí, že jsme v sálech narazili na autora samotného během jím komentované prohlídky. Protože ve skupině zvědavců byly i děti, které srandovně na velká akrylová plátna plné metafor, jimž nerozuměly, kulily oči, přizpůsobil tomu Balabán také svůj výklad. Mluvil jednodušeji, vysvětloval, proč namaloval zrovna to, co namaloval, jaké (mnohdy vtipné a velmi jednoduché) situace ho k tomu vedly, a kterých lidí se to týká. Celá prohlídka trvala snad dvacet minut.

Daniel Balabán: Černé citrony, 2003. Zdroj: archiv MG, moravska-galerie.cz

 

Nevím, jak malíř vykládá normálně, jsem ale za ten výklad ráda, neboť kromě toho, že byl i navzdory své krátkosti výživný, mě pobídl k tomu, abych se na vystavené obrazy dívala jinýma očima.
Ačkoliv ani jeden z nás, kteří jsme tam byli, není kovaný v dějinách umění či malbě samotné, Balabánovo dílo na nás hluboce zapůsobilo. Nejde jen o chytrou symboliku, která není protivně přesložitá, nýbrž překvapuje svou jednoduchostí, kterou přitom musíte trochu objevovat (kopat, dokud nenarazíte na žílu – jmenovitě například pohled na kříž z boku, jak ho neznáme, a kde je tma), o zvláštně vybrané kombinace objektů, které následně k divákovi promlouvají nebo o očividnou estetiku, jejíž jemnost překoná i nezdravé a umělé vzezření akrylových barev. Jde také o to, že se Balabán ve svých malbách – tu ironicky, tu spíš melancholicky – dotýká témat, která dohromady vytvářejí výrazný, ale nepodbízivý a nenásilný náhled na aspekty lidské existence; kousek pravdy jednoho z těch šesti miliard, s nímž se ovšem nemálo z nich dokáže ztotožnit.

Havran, 2004. Zdroj: archiv MG, moravska-galerie.cz

Vzhledem k tomu, že se u Balabána často objevují religiózní motivy, nemohla jsem si odpustit tuhle hudební intervenci:

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s