Časová osa: 1911

Jsme v desátých letech dvacátého století, období, kdy avantgarda tepe zdmi všech měst a převrací navždy ustálené pořádky. V ulicích a žilách koluje levný alkohol, nepokrytě se uvolňující mravy děsí méně liberální občany a živořit v Paříži hůř, než místní žebráci je mezi mladými nadšenými umělci v módě. Na tahle léta historie umění rozhodně nezapomene…

Výzva všech zlodějů Mona Lisa je v srpnu poprvé uloupena z Louvru a získává si tím ještě větší věhlas, než měla předtím.

V Paříži vzniká skupina Section D’Or (Zlatý řez), k níž patří Jean Metzinger, Albert Gleizes, Robert Delayunay, Henri de Fauconnier a Fernand Léger, všichni později známí malíři. Právě oni na výstavě Salon des Indépendants (Salon nezávislých) způsobili svými vystavovanými obrazy skandál (jak už je ve Francii dobrým zvykem) a díky tomu přinesli tehdy nově vznikající kubismus do širšího povědomí. Section D’Or žila zhruba tři roky a užívala zejména kubistické a orfistické prostředky vyjadřování.

V Miláně futuristé uspořádávají první svou společnou výstavu a snaží se tak prezentovat jako hnutí s konkrétními cíli.

O něco na sever zakládají jiní umělci v Mnichově expresionistickou skupinu Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Za vůdčí osobnost je považován Vasilij Kandinskij, další významní autoři byli Franz Marc, August Macke, Alexej von Jawlensky atd. Tvorba Modrého jezdce nebyla tak nervydrásající jako její starší “kolegyně” Die Brücke (Most). Barvu používala k vyjádření spirituálních myšlenek, její náměty jsou mírné a neagresivní. Později se skupina vydala směrem k abstrakci.

V Rusku se pod rukama Natalie Gončarové a Michajla Larionova rodí nový směr, odnož italského futurismu. Dostane jméno rayonismus neboli lučismus, které je odvozeno od slova paprsek ve francouzštině nebo ruštině.

EXPRESIONISMUS Egon Schiele: Autoportrét s černou vázou a roztaženými prsty. Kunsthistorisches Museum, Vídeň, Rakousko.