 |
| Mathilde Roussel: Životy z trávy, 2010. Půda, semínka trávy, recyklované kovové struktury a látka. Foto Mathieu Raffard. Zdroj: mathilderoussel.com |
Už nějakou dobu to venku vypadá velice optimisticky. Ubylo kyselých obličejů a oblečení a všichni už se nenalívají v podnicích, nýbrž v parcích. Všudypřítomná květena pozitivnímu dojmu jen napomáhá a romantické duše momentálně slaví žně. AG! patří mezi ně. Právě na květenu bude totiž zaměřen dnešní ukrutně jarní článek, kde uvidíte, jak mlčenlivými fotosyntetizujícími přáteli můžete zkrášlit prostor i jinak než jejich rozmístěním v květináčích.
Padající zahrada
 |
| Gerda Steiner a Jorg Lenzlinger: Padající zahrada, 2003. Instalace pro 50. Benátské bienále. Zdroj: theartfuldesperado.com |
 |
| Proč po květinách chodit, když se jimi můžete nechat zasypávat? |
 |
| Spojení exotických a různorodých květů a opulentní výzdoby kostela muselo být opravdu nevšedním zážitkem. |
Životy z trávy
 |
| Mathilde Roussel: Lives of grass, 2010. Zdroj: mathilderoussel.com |
Viset ve vzduchu chvíli zůstaneme. S poněkud pozměněným nápadem a o pár let později totiž přišla francouzská umělkyně žijící v Paříži Mathilde Roussel. Z recyklovaného kovu, látky, trochy hlíny a semínek trávy totiž vytvořila tyto pozoruhodné žijící instalace. Zatímco se její figury svíjejí a odskakují v krkolomných pózách, je jejich tělo živnou půdou a domovem pro poklidně klíčící trávu.
 |
| Spadne do měkkého? |
Umělkyně se nechala volně inspirovat egyptským bohem Usirem, který se v mytologii neustále vrací ze smrti do života a je zosobněním úrodné půdy a přírodního cyklu. Svou instalací se však snaží upozornit na jiné téma – problém potravy.
 |
| Na jaře mění srst každý, i půda… |
V přírodě se natrávené jídlo stává součástí nás, lidských bytostí. Organická těla, jejichž vzezření se mění v závislosti na růstu trávy, se snaží v povedené metafoře ukázat, že jídlo a jeho živiny na nás mají vliv, ačkoliv to bezprostředně nevnímáme. Ovlivňují každou buňku a každý orgán v našich tělech.
 |
| Pohled do galerie, kde Rousselová svou instalaci vystavovala. |
“Domnívám se, že pozorování přírody a uvědomování si, co a jak jíme nás dělá citlivějšími k cyklu přijímání potravy – od hojnosti k hladomoru – a umožňuje nám být fyzicky, intelektuálně i duchovně propojenými s globální realitou,” tvrdí umělkyně, jejíž instalace v roce 2010 prošla mnoha galerijními sály v Americe.
H s n m 