Surrealismus vznikl ve dvacátých letech minulého století, přičemž je za jakýsi první ‘oficiální’ milník považován rok 1924, kdy André Breton publikoval první Manifest surrealismu. Náznaky směřování k tomuto bodu však lze vystopovat už dříve, kdy Breton sepsal svůj první surrealistický text zvaný Magnetická pole, kde experimentoval s rytmem vět, a minimálně k roku 1919, v němž skupina umělců s Bretonem v čele začala vydávat periodikum Littérature.
 |
| Surrealisté v Paříži. Zleva postupně: Tristan Tzara (zakl. dada), Paul Eluard, Andre Breton, Hans Arp, Salvador Dalí, Yves Tanguy, Max Ernst, René Crevel a Man Ray. Fotila Anna Riwkin, 1933. Zdroj: waxinandmilkin.com |
Ve zmíněném časopise vidí britský Tate zárodek později nejvlivnějšího hnutí v první polovině dvacátého století. Za nekonformní přístup Littérature vděčí provokativnímu dada, jehož iracionální umění dobře korespondovalo s experimenty přispěvatelů časopisu s automatickým psaním. Spousta dada umělců následně přešla k surrealismu z důvodů nejspíš podobných tomu od Jeana Arpa: “Vystavoval jsem společně se surrealisty, neboť jejich rebelizující postoj vůči ‘umění’ a přímý k životu byl stejně moudrý jako dada samotné.” Littérature editovali Breton, Louis Aragon a Philippe Soupalt. Aragon měl na svědomí rovněž esej Une Vague de rêves (Vlna snů), vydaný v říjnu 1924, s nímž, s periodikem La Révolution surrealiste a Manifestem zmíněným výše se surrealistické ‘jádro’ kolem Bretona ztotožňovalo.
 |
| Druhé vydání Littérature z r. 1920. Zdroj: warholstars.org |
Do Littérature přispívali básníci a spisovatelé Benjamin Péret, René Crevel, Robert Desnos, Jacques Baron, Max Morise, Paul a Gala Eluardovi (Gala se později provdala za Dalího) a další, zatímco ilustrace obstarávali například Max Ernst, Man Ray, Jean (Hans) Arp a Georges Malkine. K ansáblu se později připojili také spisovatelé Michel Leiris, Georges Limbour nebo Antonin Arnaud a malíři Joan Miró a André Masson, přičemž tito se scházeli na 45 Rue Blomet během let 1922 – 4. Třetí skupina zahrnovala literáty Marcela Duhamela a Jacquese Préverta a malíře Yvese Tanguy, kteří se potkávali na 54 Rue de Chateau. Littérature vycházelo pouze v letech 1919 až 1924. (Tate)
 |
| Yves Tanguy v r. 1929. Ano, už surrealisté experimentovali s ujetými fotkami ve fotografické kabince! |
 |
| André Breton v r. 1929. Zdroj: assez-vu.com |
Období existence hlavního proudu surrealismu bychom mohli zhruba rozdělit na dvě období: “apolitické” a “politické”. První příliš dlouho netrvalo, jedná se o období od úplných počátků a postupně rodící se filosofie surrealismu do asi r. 1929. V tom roce Breton publikoval svůj Druhý manifest. Hnutí změnilo své estetické a teoretické názory, a to nejen v rámci svého tvůrčího vývoje, ale také protože reagovalo na vnější politické a společenské události. Surrealisté nestáli bokem politické scény a aktivně se podíleli na demonstrování svých preferencí a názorů nejrůznějšími manifesty, hlásili se k národněosvobozeneckému boji, a rovněž, na rozdíl od futurismu, k marxistické ideologii a její vizi sociálně rovné společnosti. Protestovali proti válce jako takové, měšťákům a náboženství (Zykmund, 1964) (neboť Marx je označil za opium lidstva).
 |
| Surrealisté v roce 1924. Zleva Baron, Queneau, Breton, Boiffard, de Chirico, Vitrac, Eluard, Soupault, Desnos, Aragon. Dole sedí Naville, Simone Collinet-Breton, Morise, Marie-Louise Soupault. Zdroj: ieeff.org |
Nejvíce v druhém období se surrealisté domnívali, že pokrokovost jejich smýšlení se zkrátka musí projevit v každém jejich bezprostředně zrealizovaném uměleckém pohnutku, který má tím pádem vždy subjektivně-objektivní charakter. Byli přesvědčení, že právě díla, vznikající jejich metodou mají nejúčinnější a nejbezprostřednější společenské funkce. Zdůvodňovali tento názor logickým argumentem, že umělec, zainteresovaný svým racionálním myšlením na životě své doby nemůže nevyjadřovat své přesvědčení, a tedy i svou dobu prostřednictvím obraznosti ve svých dílech. (tamtéž, str. 7)
 |
| Gala a Salvador Dalí, 1929. Zdroj: assez-vu.com |
 |
| Louis Aragon, 1929. |
Všechny etapy provázely časté změny ve struktuře surrealistických skupin a spolků. Nejednou docházelo k prudkým roztržkám, které měly za následek odchod některých i hlavních členů. (str. 6) V roce 1932 odchází Louis Aragon, v roce 1945 Paul Eluard, po příchodu Franca do Španělska je vyloučen Salvador Dalí, který se prezentoval jako jeho podporovatel, na začátku padesátých let odchází Max Ernst. (str. 7) Události v mezinárodní politice a příchod druhé světové války také měly za následek to, že mnoho surrealistů muselo emigrovat. V letech 1948 až 1964 uspořádali několik mezinárodních skupinových výstav v Paříži, Londýně a New Yorku. (str. 21)
 |
| Man Ray: Gisèle Prassinos čte své básně surrealistům, 1934. Čtrnáctiletá Gisele předčítá své (dle slov jejího staršího bratra) automatické básně surrealistům, mezi nimiž jsou Breton a Eluard (oba sedící). Zdroj: theshipthatflew.tumblr.com |
Ačkoliv staré síly odcházely, mladá krev nepřestávala do hnutí proudit. Mnoho umělců mělo svou “surrealistickou” historii; dalo by se říci, že to byla jakási “přestupní stanice”, která většinou díla jejích členů zásadně poznamenala. (str. 7)
Surrealismus se vryl do tváře historie umění nejen novými vyjadřovacími prostředky, ale také procesy a metodami tvorby. Přestože byl ve svém složení hnutím velmi nejednotným, jeho inspirativní vliv na pozdější umění se nedá popřít a v poněkud pozměněných formách přežívá dodnes.
Na závěr vám přináším, jak se hraje známá surrealistická hra Le Cadavre Exquis, kterou vidíte v menu vlevo, a jak na automatický text.
 |
| Zdroj: ieeff.org |
 |
| Pro zvětšení klikněte na obrázek. |
Zdroje:
- Ades, Dawn: Grove Art Online. Surrealism. Velká Británie: Oxford University Press. (Dostupné z MoMA)
- The Solomon R. Guggenheim Foundation (SRGF): Collection Online. Surrealism (Dostupné z Guggenheim.org)
- Glenn, Martina: Surrealismus. (2008) (Dostupné z Artmuseum)
- Tate Liverpool: Surrealism. (Dostupné z Tate)
- Zykmund, Václav: Surrealismus. (1964) Bratislava: Vydavatel’stvo Slovenského fondu výtvarných umení.
H s n m 