NAUM GABO. Od medicíny k inženýrství v umění

Naum Gabo: Lineární konstrukce č. 1 (Variace), 1943. Zdroj: tate.org.uk

Když pozorujete díla Nauma Gabo, neubráníte se jedné myšlence: jak to udělal? Spojují v sobě totiž nejen estetiku, ale také vysokou úroveň technického zpracování, o což mimo jiné konstruktivismu – původem ruskému směru, jenž Gabo reprezentoval – také šlo. O konstruktivismu však bude v rámci avantgardy ještě řeč, dnes si představíme dílo tohoto ruského umělce zvlášť.

Život

Zdroj: wisdomsupreme.com

Autor fantastických soch, konstruktivista a průkopník kinetického umění se narodil v dnešním Bělorusku v roce 1890. Své rodné jméno si změnil, aby se odlišil od svého staršího bratra, který byl také sochař. Počátky jeho záliby ve vědě i umění se datují od roku 1910, kdy nastoupil na Mnichovskou univerzitu jako student medicíny a posléze přírodních věd, ale zároveň bral lekce filosofie a dějin umění. Aby toho v jeho studentském repertoáru nebylo málo, o dva roky později přestoupil na technickou školu taktéž v Mnichově, kde se učil strojnímu inženýrství. Matematické modely, které škola vlastnila, ho inspirovaly k vynalezení jeho “stereometrické metody”, kterou výrazně přispěl k rozvoji konstruktivismu.

V Paříži, kam přijel za svým bratrem Antoine Pevsnerem, se seznámil s Vasilijem Kandinským a v Moskvě zase pobýval s ním, svým bratrem, Vladimírem Tatlinem, Kazimírem Malevičem a dalšími avantgardními umělci. Kvůli válce se přestěhoval i do Kodaně a Osla; když bydlel v Berlíně, udržoval kontakty s neoplasticisty v De Stijl a Bauhausem. Naum Gabo stihl za svůj život procestovat kus světa a v letech 1932 – 5 se stát členem hnutí Abstraction-Création v Paříži (mezi které patřil i náš František Kupka). Nakonec se po druhé světové válce usadil v Connecticutu v USA. Už jako americký občan a profesor učil na Harvardu architekturu v letech 1953 – 4, a nakonec obdržel pár let před svou smrtí za své zásluhy pro umění od britské královny Řád britského impéria.
Kinetická konstrukce (Stojící vlna), 1919 – 20

Dílo

Naum Gabo a Antoine Pevsner prosazovali myšlenku, že by umění mělo být osvobozené a nadřazené všem dobovým požadavkům či trendům, čili i politice, jinak přestane být uměním. Z toho důvodu se nepřipojili k řadám ostatních ruských umělců, kteří nadšeně tvořili propagandistická díla ve prospěch komunismu. Ve svém Manifestu realismu z roku 1920 tvrdí, že prostor a čas jsou naprosto zásadní pro život a chce-li být umění realistické, musí toto pravidlo respektovat. Umění by se také mělo soustředit na dynamické složky života a odhalovat rytmus, energii a sílu, které nabízí. Z toho důvodu je načase opustit hmotu jakožto materiál  a hledat nové způsoby pro tvorbu soch. Aby Manifest podpořil, vyrobil Gabo Kinetickou kompozici (1920) – konstrukci, která využívala motoru a je první známým dílem kinetického umění.
Konstrukce v prostoru s křišťálovým středem, 1938 – 40
V Londýně, kde žil ve třicátých letech, objevoval nové materiály. Poznal například perspex, druh plastu, který vyráběly Imperial Chemical Industries, a který použil pro výrobu některých svých nejznámějších soch (některé vidíte výše). Používal také průhledné plastové trubky nebo fólie, které tvaroval do zdeformovaných, parabolických rovin, jimiž proplétal nylonová vlákna. Napnuté, jemné sítě vláken se křížily během pohybu sochy. Do některých děl dával zlaté, stříbrné nebo hliníkové dráty, které před tmavým pozadím působily až nadpozemsky.
Konstrukce v prostoru. Zdroj: naum-gabo.com

Gabo měl v oblibě například Linerání konstrukci č. 2. Ta existuje ve více než 20 různých verzích. Nylonová vlákna, odrážející světlo, jsou v ní omotána kolem dvou různoběžných rovin. Jemná síť dává složitým vzorům v lalokovitých částech sochy dojem třetího rozměru. Vychází z Gabova nerealizovaného projektu pro halu Esso Building v New Yorku v pozdních čtyřicátých letech.
Linerání konstrukce č. 2, 1970 – 1. Zdroj: tate.org.uk

Mezi umělcovy projekty patří i návrh otáčející se fontány u Nemocnice sv. Tomáše v Londýně.
Otáčející se torsní fontána v Londýně. Zdroj: naum-gabo.com

Gabova raná díla jsou však figurativní a kubistická. Prohlédněte si například jeho sochy z počátku století:

Hlava č. 2, 1916. Zdroj: tate.org.uk

Model pro konstruktivní torso, 1917-8. Zdroj: naum-gabo.com

Hlava č. 3 (Hlava ve výklenku)

Některé další Gabovy sochy, které stojí za to vidět:
Konstrukce přes rovinu (Konstrukce na rovině), 1937. Zdroj: naum-gabo.com

Spirální motiv

Lineární konstrukce č. 4 v černé a šedé, 1954 – 9. Zdroj: cavetocanvas.com

Konstrukce: Kámen s límcem, 1933

Bronzový sférický motiv, 1960. Zdroj: tate.org.uk

Opus 7, 1956 – 73. Zdroj: tate.org.uk

Opus 6, 1955 – 6

Lineární forma, 1954

2 thoughts on “NAUM GABO. Od medicíny k inženýrství v umění

  1. Wow… Chtěla bych ho vidět při práci. Vůbec si nedokážu představit, jak ta vlákna namotával. Musela to být neskutečná piplačka, ale výsledek za to vážně stojí.

    Like

  2. Musel na to nejspíš mít nějaké pomocníky/přístroje, jinak si nedokážu představit, jak by to dělal ručně 🙂 Nicméně ano, výsledek je opravdu působivý!

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s