MINIMALISMUS. Sňatek rozumu a špíny II

Sňatek rozumu a špíny II je patrně Stellova nejznámější malba, která se dnes nachází v Museum of Modern Art v New Yorku. Sestává ze dvou identických polovin, na nichž se do jediné vertikály soustředí hranaté křivky, připomínající svým tvarem převrácené písmeno U. Měří zhruba 2 x 3 metry, nejedná se tedy o žádného drobečka.

Ačkoliv na první pohled se linie tváří dokonale symetricky a pravidelně, při bližším ohledání najdeme drobné nerovnosti. To poukazuje na skutečnost, že Frank Stella maloval obraz ručně. S pomocí natěračské štětky trpělivě nanášel černou smaltovou barvu tak, aby mezi jednotlivými pruhy prosvítaly tenké linie plátna. Zdůraznil tím, že jde jen o barvu na plátně a dvourozměrné médium, což je v rozporu s obecným přesvědčením, že obraz může být oknem do trojrozměrného světa tak, jak to zavedlo umění renesance.

K použití pruhů ho inspiroval jeho krajan Jasper Johns. Stella o jeho Vlajce prohlásil: “Co mě nejvíce okouzlilo bylo to, jak [Johns] zpracoval ten motiv… idea pruhů – rytmu a intervalů – a idea opakování.”

Monotónnost malířského postupu připomíná tovární, řadovou výrobu, kterou následně převzal i pop-art. (Vzpomeňte si na Warholovo masivní množení jednoho motivu.) Frank Stella tak navrhuje roli umělce jako řemeslníka, manuálního pracovníka, čímž ho řadí mezi “obyčejné lidi” a sesazuje ho z pozice “něčeho víc”.

Odosobnění malby jako takové stojí proti mnohdy divoké gestice abstraktního expresionismu, stejně jako použití neutrálních, základních barev. Se Stellovým pojetím pruhů minimalistické vizuální umění také spojuje jeho precizní zpracování. To ještě více podporuje odtažité, chladné, až průmyslové vzezření, umocněné používáním industriálních materiálů.

Sňatek rozumu a špíny II nenabízí žádné velké emoce, ani v sobě nenese zásadní poselství. O jeho autorovi se nedozvíte nic. Minimalistické obrazy totiž radikálně zredukovaly jak svou formu, tak svůj obsah, a jak jednou Frank Stella prohlásil, nejsou opravdu ničím víc než tím, co vidíte. Nadbytečné prvky nejsou důležité, proto je umělci do svých děl nezahrnují a umožňují tak divákovi či posluchači, aby vnímal jen ty klíčové a základní složky díla, obvykle vyjádřené geometricky. Po zahlcení všemožnými symboly, významy a složitým zpracováním předchozí malby je to však spíš úleva. Minimalismus se tak dá považovat za jakousi meditaci v umění, se kterou se v té době ztotožnila spousta mladých začínajících umělců.

Nejvíce se projevil ve výtvarném umění a designu, vliv měl však i na vývoj ostatních uměleckých oborů, například architektury a hudby. Kromě Franka Stelly minimalistickému umění výrazně přispěli:

V případě tvorby Barnetta Newmana ji lze zařadit do abstraktního expresionismu, má však také minimalistické prvky.