Klauni, akrobaté nebo žongléři. To je Šapitó Františka Tichého v Ostravě

Do 1. července mají návštěvníci ostravské Galerie výtvarného umění možnost zhlédnout práce Františka Tichého, českého avantgardního umělce, jehož tvorbou se vine jako zlatá nit téma cirkusového prostředí. 


František Tichý: Břichomluvec II, 1948. Zdroj: obrazyvaukci.cz

František Tichý (1896 – 1961) se poprvé seznámil s prostředím cirkusu již ve svých sedmi letech. Studoval malbu a kresbu na AVU (studia nedokončil) a vyučil se v litografické dílně firmy Bellmann a Koppe, kde si ho oblíbil Max Švabinský. Ten ho však, ačkoliv oceňoval jeho talent, nikdy nepřijal do své grafické školy – Tichý totiž zamlada proslul svou problémovou povahou; byl to opravdový troublemaker.

František Tichý: Hrazdáři II. Zdroj: auctions-art.cz

V r. 1929 odjel do Paříže s tím, že odtud bude pokračovat do litografické dílny v Brazílii. V metropoli Francie ovšem zůstal až do r. 1935, přičemž mezitím také pracoval v Marseille jako dekoratér a kostymér. V Paříži se seznámil s Josefem Šímou, Janem Zrzavým a dalšími věhlasnými umělci. Ačkoliv zní Paříž jako příslib lepšího života, zejména slávy a více peněz, většina umělců, kteří v ní v té době žili, by s tímto názorem nesouhlasila a Tichý patřil mezi ně. Nebýt podpory Josefa Sudka, kterému se Tichého tvorba zamlouvala, neměl by Tichý mnohdy ani co jíst. Tehdy se začaly v jeho pracích velmi často objevovat cirkusové motivy, které jej neopustily až do samého konce jeho tvorby.

František Tichý: Hlava harlekýna. Zdroj: auctions-art.cz

Ve svých počátcích se František Tichý nejdříve věnoval kresbě, od roku 1938 se však zaměřil už pouze na grafiku. Za téměř 20 let vytvořil více než 300 grafických prací, přičemž některá témata zpracovával ve více provedeních, ať už to byla zmíněná grafika a kresba nebo olejomalba. S některými malbami jste se mohli setkat i během výstavy Černá slunce/Odvrácená strana modernity.  

František Tichý: Kouzelník s kartami (olej na plátně), 1934 – 1944. Námět
kouzelníka s kartami existuje u Tichého jak v grafické, tak v olejové podobě.
Zejména se v jeho obrazech opakuje karta s křížovým esem, která pro něj
měla osobní význam. Zdroj: art.findartinfo.com

V Kabinetu grafiky GVUO, kde Tichý zaujal místo po výstavě Adrieny Šimotové a Jiřího Johna, se můžete pokochat suchými jehlami, litografiemi a lepty, jejichž řemeslo Tichý ovládal mistrovsky a které jsou ve sbírkách galerie zastoupeny v hojném počtu. V každém grafickém listu předvádí své dovednosti nebo pózuje jiný varietní umělec, vykreslený s pečlivostí, romantikou a místy melancholií, která byla Tichého tvorbě vlastní. Mezi těmito lidmi měl Tichý také některé známé a přátele, pod cirkusovým šapitó se tedy cítil téměř jako doma.

František Tichý: Hadí muž? (znáte-li skutečný název, prosím doplňte)
Zdroj: adwebdesign.ca

Grafiky Františka Tichého jsou lákadlem nejen pro ty, kteří sdílí jeho nadšení pro cirkusový svět nebo pro ty, kteří si potrpí na precizní uměleckou techniku, zároveň vás mohou totiž přenést zpátky do dětství, kdy jste s celou rodinou seděli v hledišti pod barevným stanem a s otevřenou pusou zírali na výkony akrobatů, krotitelů šelem, klaunů nebo vrhačů nožů. Všechny tyto varietní umělce si můžete připomenout v Tichého pracích, které rovněž nezapřou punc kreslených pohádek.
Oficiální leták k výstavě. © GVUO. Zdroj: regionycr.cz

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s