Výpisky: Lingvistika

“Druhý díl” mých výpisků k didaktickému testu vyšší úrovně státní češtiny, opět se to nese v duchu “minikurz latiny.” Vzpomněla jsem si, že jsem vlastně před pár měsíci dělala výpisky i k britské a americké literatuře k maturitě z angličtiny, obě práce vydají bezpečně na 15 minut mluvení. Postupně to sem zveřejním také.

Lingvistika

Disciplíny:

Lexikologie zkoumá slovní zásobu, vztahy mezi jednotlivými slovy; pod ní spadá sémantika (význam slov), etymologie (původ slov), lexikografie (tvorba slovníků), dialektologie (nářečí),…

Fonetika zkoumá zvukovou (akustickou, auditivní, artikulační) stránku jazyka .

Fonologie zkoumá zvukový systém.

Morfologie (tvarosloví) – skloňování, časování, předpony, přípony, vpony, koncovky

Syntax (větná skladba)

Pragmatika (také pragmalingvistika) se zabývá významem promluvy v konkrétní situaci a v kontextu ostatních promluv, účelnou praxí toho, co říkáme (když něco řekneme, obvykle tím sledujeme nějaký záměr, který ale může být skryt; např. Bolí mě hlava = Nechci dneska sex

Textová lingvistika se zabývá pravidly a principy spojování vět a souvětí ve větší celky.

Ortografie je pravopis, ortoepie je věda o spisovné výslovnosti – obé se řídí kodifikací – uzákoněnou jazykovou normou

Morfologie

Deklinace – cizím slovem skloňování jmen. Pády se občas pojmenovávají v latině.

1. nominativ – Kdo? Co?
2. genitiv – Koho? Čeho?
3. dativ – Komu? Čemu?
4. akuzativ – Koho? Co?
5. vokativ – Oslovení, zvolání –
6. lokál/lokativ – Kom? Čem?
7. instrumentál – Kým? Čím?

Konjugace je naopak časování sloves.

Slovesa mají:

  • rody: pasivum (trpný rod – Byl jsem podceněn) a aktivum (činný rod – Podceňuju tě)
  • způsoby: indikativ – oznamovací (Jdu ven), imperativ – rozkazovací způsob (Vypadni!), kondicionál – podmiňovací (Udělal bych to)
  • vid: postihuje sloveso vzhledem k plynutí času;
  1. dokonavý – nemá přítomný čas, má jednoduchý budoucí čas, lze si před ním říct „jednou“; podíval jsem se – podívám se
  2. nedokonavý – vyskytuje se ve všech časech, má složený budoucí čas, lze si před ním říct „stále“; díval jsem se – dívám se – budu se dívat
  • osobu, číslo, čas,…
Číslo je mluvnickou kategorií jak u jmen, tak u sloves. Známe jednotné a množné číslo, některá jména mohou být ovšem hromadná – označují velké množství, ale mluvnicky mají jednotné číslo (žactvo, lidstvo), látková (pivo, písek), abstraktní (snaha, mládí). Občas také dochází k posunům v čísle – známe:

  • mykání – jedinec o sobě mluví v mn. čísle;
  1. autorský plurál, zejména v knihách a studiích (K tomu se ještě vrátíme a rozebereme toto téma podrobněji)
  2. majestátní plurál (plurál majestatikus), užívaný autoritami (My, Karel IV., král český a císař římský)
  3. empatický neboli inklusivní plurál, používaný, když autor chce vyjádřit sounáležitost se čtenářem (pojďme si uvařit vajíčko, tak copak nás bolí)
  • pozor, třída a vzor nejsou gramatické kategorie!

Lexikologie

Slovotvorba

  • derivace – odvozování pomocí koncovek, předpon a přípon (černý-černá, lesní-prales)
  • kompozice – skládání – velkoměsto; vznikají složená slova – kompozita
  • abreviace – zkracování – Česká republika -> ČR
  • přejímání z cizích slov – šek (angl.), žampión (franc.), pyžamo (perš.)
  • univerbizace – ze sousloví se tvoří 1 slovo; zubní lékař – zubař
  •  …

Slovní druhy latinsky
1. substantiva – podst. jména
2. adjektiva – příd. jména
3. pronomina – zájmena
4. numerativa – číslovky
5. verba – slovesa
6. adverbia – příslovce
7. prepozice – předložky
8. konjunkce – spojky
9. partikule – částice
10. interjekce – citoslovce

Větné členy latinsky

  • subjekt – podmět
  • predikát – přísudek
  • objekt – předmět
  • atribut – přívlastek; může být shodný (shoduje se s podst. jménem v pádě, rodě a čísle – neobvyklá situace, uzavřená záležitost, moji rodiče) nebo neshodný (opak – dům mého bratra, trest smrti)

Etymologie

  • historismus – označení něčeho, co už neexistuje (haléř, kyj, tolar) x pozor, neplést s archaismem – to je staré pojmenování stále existujícího jevu (věru ostrý nůž místo opravdu ostrý nůž, platiti, dýchati…)
  • bohemicum – český výraz v cizojazyčném textu; bohemika stojí za vznikem češtiny

Jiné pojmy

  • retrográdní slovník (u lexikografie) – slovník, kde jsou slova seřazená podle koncovek
  • progresivní asimilace (u fonetiky) – zpodobaznělost, neortoepická (čili není to spisovná výslovnost)
  • větný ekvivalent – text, který neobsahuje přísudek; není to plnohodnotná věta
  • intermezzo/interludium – mezihra, jak v hudbě, tak v divadle (tam se používá spíš interludium)
Zdroje: wikipedia.cz, vlastní zápisky ze školy

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s