Avantgarda IV: SUPREMATISMUS

Kazimír Malevič: Černý čtverec, 1913
Často se stává, že když se s někým bavíte o malířství a jeho směrech, řekne něco jako: “Nemám rád moderní umění.”
“Proč?” Vy na to, ale předem už tušíte odpověď.
“Vůbec ho nechápu a kromě toho – co je tak skvělého na tom, že vezmeš bílé plátno a nacákáš tam pár fleků nebo na něj nakreslíš jeden čtverec? To bych zvládl taky…”

To sice ano, ale víme, že se umění za ta staletí od detailního portrétování mecenášů jaksi posunulo mnohem dál, a že:
Art Student Owl
Minimalistické obrazy s tečkou uprostřed a podobně bývají dávány za “nejhorší” příklad, co se s uměním postupně stalo. Myslím ovšem, že moderní umění už není ani tak o exhibování “řemeslné dovednosti”, kdy by diváci obdivovali vaši úžasnou schopnost zachytit barvu pleti vaší babičky, ale o koncepci, o tom, co vymyslíte. A to se týká i zmíněných koleček, čtverečků a dalších primitivních tvarů, které se na plátnech prodávají za velké miliony, ale zvládlo by je nakreslit i retardované dítě.

 

Suprematismus – nový směr, vzniklý ve snu

 
Pokud jste byli jedni z těch, kteří už měli s těmito tvary v nějaké galerii čest, je velmi pravděpodobné, že jste se setkali se suprematismem, avantgardním směrem, který se zrodil v Rusku v roce 1915. V úplně nejlepším případě jste viděli práce Kazimíra Maleviče, jenž byl hlavní osobností tohoto hnutí. Malevič jej založil, když už byl ostříleným malířem, který měl za sebou výstavy v rámci Oslího ocasu (ruská umělecká skupina, ovlivněná kubofuturismem) nebo Modrého jezdce (Der Blaue Reiter). Myšlenka suprematismu k němu údajně přišla ve snu, který jej inspiroval také k namalování jeho legendárního obrazu Černý čtverec. Název hnutí vychází z latinského supremus, což znamená nejvyšší.

Filosofie hnutí

Suprematismus se soustředil na základní geometrické tvary, zejména na čtverec a kruh, ve snaze docílit maximálně čistého pocitu, formy a barvy, nezávislých na nějakém předmětu. Chtěli umění osvobodit od vnímání konkrétních předmětů v realitě. Malevič chtěl dospět k Die Gegenstandlose Welt – bezpředmětnému světu, jak nazval svou knihu, vydanou v edici Bauhausu v r. 1927. K tomu suprematisté používali striktního geometrického jazyka bez jakýchkoliv příkras, minimálního vyjádření nehmatatelných jevů, jakými byly pocity a barv, které nejsou jako takové vázány na gravitaci a jiné fyzikální síly. Malevičovy tvary nemají hmotnost, nedají se uchopit, jako by byly branami do nám neznámé reality.
Kazimír Malevič: Černý kruh, 1913

Skupina Supremus

 Myšlenky suprematismu Malevič rozvíjel společně s dalšími mladými nadějnými umělci v Rusku na setkáních v rámci jejich skupiny Supremus, jež vznikla také v roce 1915. Jejími členy byli například Olga Rozanová, Nikolaj Suetin nebo Ivan Puni. Diskutovali jak o umění obecně, tak o možnostech rozšíření suprematismu ve všech oblastech kultury. Místy se filosofie suprematismu kryla s konstruktivismem, který v designu propagovali Ljubov Popová a El Lissickij; ten se zasloužil o rozšíření myšlenek suprematismu v zahraničí v brzkých dvacátých letech skrze Bauhaus.
První výstavu s názvem 0,10 uspořádali v roce 1915 v Petrohradě. (Byl to tedy velmi rušný rok.) Hlavním bodem výstavy se stal už zmiňovaný Malevičův Černý čtverec, alfa suprematismu – čtverec představoval pocit, bílá plocha prázdno. Omegou se naproti tomu stala Bílá na bílé – zlom, kdy suprematismus přešel od polychromatické malby k monochromatické. Dosáhl zde naprosté harmonie a dokonalosti a nebylo již možné postoupit v názorové ideologii dál.
Kazimír Malevič: Bílá na bílé, 1918

Avantgardní Rusko

Rusko zažilo rozvoj umění během neklidných prvních dekád dvacátého století, kdy se politická i společenská situace rychle měnila a nové ideje, které se rodily s každým dnem, nahrazovaly starý pořádek. Jakmile byl zaveden pevnější režim, komunistická strana začala přísně kontrolovat všechny oblasti lidského života. Od konce dvacátých let 20. století vláda směřovala proti ruské avantgardě ostrou kritiku a nebála se použít ani šikany, což ale tehdy nebylo nic neobvyklého, a v roce 1934 doktrína socialistického realismu úplně zakázala abstrakci a omezila šíři uměleckého vyjádření. Malevič si i přesto udržel hlavní koncepci. Ve svém autoportrétu z roku 1933 namaloval sám sebe tradičním způsobem, jediným, který režim povoloval, ale podepsal se miniaturním černobílým čtvercem.
Teď, když už máte principy suprematismu v malíku, si můžeme projít několik prací umělců, kteří do tohoto hnutí patřili:

Kazimír Malevič

Suprematismus s modrým trojúhelníkem a černým obdélníkem, 1915
Černý kříž na rudém oválu, 1927
Suprematismus, 1915

 

El Lissickij

Titulní strana suprematistického příběhu o dvou čtvercích, 1920

 

Klínem rudým bij bílé, 1919

 

Nikolaj Suetin

Suprematistický talíř
Nikolaj Suetin, expozice v MoMA, New York

 

Alexandr Rodčenko

Suprematismus

 

Olga Rozanová

Suprematismus
Neobjektová kompozice, 1916

5 thoughts on “Avantgarda IV: SUPREMATISMUS

  1. Moderní umění je fascinující. Po přečtení tvého článku jsem si na něj udělala zase jiný názor. Nejlepší je Bílá na bílé 😀 🙂

    Like

  2. Líbí se mi, že text směřuješ na běžné diváky, ale bez jakýchkoli náznaků snobství. Díky za něj!

    Like

  3. Ahoj Anonyme, díky moc za pochvalu. Jsem moc ráda, že tyhle články vůbec někdo čte, natož aby mi k tomu napsal hezký komentář. Přijď znova! 😉

    Like

  4. A tak tenhle článek je opravdu povedený.
    Poslední semestr jsem si právě kvůli pochopení moderního umění 20. stol. vzala stejnojmenný předmět. Myslím, že hodně těch nejznámějších směrů vychází a reaguje na dobu, ve které byly stvořeny (války, nástup a pády komunismu). Jiné zase měli přijít s “něčím novým” (vyvést umění z galerií ven)a né být v zajetých kolejích. Já sama si to moderní umění řadím spíš do netradičního odvětví umění, více zdůrazňující samotnou emoci, která je spíše výlevem současného stavu, názoru autora, než technicky dokonalé obrazy.
    Také se to samozřejmě liší směr od směru. Ale je pravda, že některé jsem doteď nepochopila. Jiné si dokonce oblíbila.

    Mimochodem celkově máš velmi zajímavý blog, jsem ráda, že jsem na tebe narazila 🙂

    Like

  5. Já mám jako jeden z předmětů na tento semestr Umění 1900 – 1940, tak sjem zvědavá, co všechno se tam dozvím – těším se. 🙂 A jsem moc ráda, že jsi modernímu umění přišla na chuť. 🙂

    A samozřejmě moc děkuji za komplimenty, dokáží opravdu potěšit. 🙂

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s