 |
| František Kupka – Tvar modré, 1913, olej na plátně. Zdroj: centrum.cz |
Naše Galerie výtvarného umění se má opět čím chlubit, a to nejen ve státním, ale i světovém měřítku. Od tohoto úterý (13. 3.) je v prostorách Domu umění ke zhlédnutí unikátní dílo jednoho z našich nejvýznamnějších malířů, zakladatele geometrické abstrakce Františka Kupky. Tvar modré neboli Modrá, jak se tomuto obrazu také říká, se v Otravě ohřeje tři týdny, než poputuje do aukce a do rukou nového majitele.
Vyvolávací cena Tvaru modré dosahuje na české poměry závratných výšin – 45 milionů korun, odhaduje se však, že kdyby byl k dispozici v zahraničních aukcích, cena by se vymrštila na desetinásobně větší částku. Obraz zapůjčila rodina Waldesů, jejíž již zesnulá hlava, podnikatel Jindřich Waldes, byl Kupkovým přítelem a mecenášem umění.
Tvar modré pochází z roku 1913, zapadá tedy do Kupkova vrcholného tvůrčího období (1911 – 1914). Kupka jej však vystavil až roku 1924 v Paříži na své první retrospektivní výstavě. Obraz působí fantasticky – je dynamický, pohybuje se, ostrost kontur podtrhuje chlad valér modré, doplněných o bodavou bílou a šedou, což evokuje pocit, když se dotknete ostrého kovu. Kupka tvrdil, že studené barvy vyžadují být znázorňovány v přímých, štíhlých a pravoúhlých tvarech, zatímco pro teplé barvy je přirozené kroutit se a vlnit se do měkkých kulatých forem. Tvar modré je zarámován do střízlivého, černého rámu a umístěn na zdi, na níž se rozprostírá jemně naznačená fotka velkého malíře; v jeho bezprostřední blízkosti se nachází nápis Modrá Františka Kupky, vyvedená v jednoduchém fontu. Prostředí, ve kterém si vzácný obraz hoví, je tedy na jedničku. Ve stejné místnosti je také vystavena Kupkova jediná sochařská práce, plastika – busta jeho ženy Eugenie Kupka. Za tuto práci dostal ve své době více peněz, než za své malby, které se většinou potýkaly s neuznáním a dočkaly se zaslouženého věhlasu až po umělcově smrti, jak už to bohužel bývá.
Tvar modré je obraz, na který se nemůžete podívat jen krátce a jít dál, nutí zastavit se a zkoumat jeho hladké linie a precizní kompozici. Opravdu na mě zapůsobil. S kamarádem jsme chtěli jít už na jeho vernisáž, ale galerie byla tak beznadějně přecpaná zvědavci, kteří chtěli Kupkův skvost vidět a zároveň si poslechnout pár slov od ředitele GVUO a pana Lekeše, zástupce rodiny Waldesových, že jsme se dovnitř nedostali. 🙂 Obraz bude k vidění do 8. dubna, přičemž neděle jsou tradičně volné, neváhejte tedy vzít GVUO útokem.
H s n m 