Odbor Dopravy

šel jsem přihlásit Teslu a paní na přepážce mi začala vysvětlovat, že je to dovoz a že musím přijít v úřední hodiny (pondělí středa) - byl jsem ovšem od dealera připraven, takže jsem si nechal říci, kde je vedoucí - paní Vedoucí velice milá, vstřícná a ochotná, vysvětlila mi celý proces uvnitř úřadu a zavolala jinou úřednici - taky velice milá a vstřícná, aby si ode mne převzala dokumentaci s tím, že by mělo být vše připraveno do 14 dní. Jedna hvězda dolu za prvotní přístup na přepážce - žádné vysvětlování nic. Naštěstí ostatní úřednice to zachránili (a taky díky dealerovi, že jsem byl připraven na tento postup).

Tak milé,ochotné,usměvavé a vstřícné úřednice jsem dlouho nikde nezažil. Moc děkuji

Skvělá zkušenost. Vnímám, že se v posledních 5 letech servis na pracovišti velmi zlepšil. Objednání přes internet proběhlo bez problému, na místě jsem nečekala, všechny zaměstnankyně, se kterými jsem přišla do kontaktu, byly moc milé a nápomocné ☺️

Ta 1 hvězdička vlastně patří té paní, co byla 1.8. dopoledne na přepážce č. 7, jméno nevím, neb jmenovky žádné. Vysvětlím:- dnes je to 3 měsíce, co mi zemřel manžel (55 let) kdo to zažili, vědí, že one sranda, nervy na pochodu a hrozný smutek a prázdnota. Minulý týden notářka uzavřela dědictví, takže kolečko po úřadech, banky, VZP, předtím sociálka, občanky, vrátit řidičák. Všichni se chovali slušně, poradili, pomohli, vyjádřili soustrast, tak si myslím, že to v inteligentní společnosti má být. Nevyžaduji zvláštní zacházení, jen obyčejnou lidskou slušnost a empatii, speciálně u dámy za přepážkou, která by měla poradit. Kór, když vidí ženskou po padesátce. Přišla jsem z chodby (kde chlapi seděli na schodech, protože málo místa, hodně lidí) po téměř 2 hodinách čekání (25 minut do pauzy na oběd) k přepážce, pozdravila, vysvětlila, že nesu rozhodnutí o dědictví, po manželovi Yamaha 125 z roku 1976, toho času nepojízdná, (já na ní řidičák nemám) A kámen úrazu už když jsem dávala vyplněný formulář, paní vyštěkla, tady nemáte vyplněný VIN (upřesním, že na jejich formuláři jako evidenční číslo, ve velkém TK identifikační číslo) a následovala moje velká omluva. Normální člověk, tedy já ano, by vzal tužku a těch pár čísel dopsal. Chyba. Letělo to ke mě zpátky a dopiš si to..... Ach jo. No, vidím, že je to moc dlouhé, tak to zkrátím. Paní po mě chtěla zelenou kartu (tu mám) a evidenční list, bože, co to je? No STK přece.... Nemám, poslední platná asi 2017, od té doby na ní nikdo nejel. Znovu se omlouvám, že je nepojízdná, že jsem to nevěděla, jestli by to nešlo bez toho, Co já a jak? Nešlo, to jste si měla zjistit, je to v zákoně... To si děláte srandu? Sbohem, sem už nikdy více.Byla jsem tak rozhozená, že jsem místo domů jela na Prahu, řvala jak želva a přemýšlela, proč si ta dáma na mě hladila své ego. Jak mi pak řekl brácha, když jsem si mu postěžovala ..... ségra, dala si tě k obědu......

Velmi příjemná, rychlá, pracovitá dáma na přepažce u ŘP takových státních zaměstnanců by potřeboval stát na všech úřadech.

Velice příjemná paní na přepážce, rychlé vyřízení.

Hezká budova ve vnitř sem nebyl tak nemohu hodnotit

Všechno absolutně v pohodě, žádné fronty, příjemné pracovnice, ochotně poradily.