FN Motol Urgentni Prijem a ORL 1.p

Asi nejhorší zážitek v nemocnici. V Praze bydlím už 5 let, ale tohle bylo moje první setkání s Motolem. Na ORL jsem šel s tím, že mám celý víkend zalehlé ucho (navíc ještě po zánětu dutin). Čekal jsem v prázdné čekárně asi 45 minut. Po 45 minutách jsem se zvedl a šel zaťukat na dveře, abych se zeptal, jestli jsem vůbec správně, protože jsem tam byl poprvé a z motolského nepřehledného značení oddělení jsem byl lehce zmaten. Možná by už bylo přehlednější oddělení značit fáborkama jako na letních táborech.Po zaklepání na mě vyběhla sestra, která vypadala jakoby strávila noc v Golden Casinu na Žižkově a velmi se podobala gremlinům jako jsou ve filmu Kronika rodu Spiderwicků. Než jsem vůbec začal vysvětlovat, jaká je situace, už mi sama ve dveřích určila diagnózu “jen ucpaného ucha”. V jejím štěkání jsem stihl zachytit pár slov, které zněly jako “narozdíl od vás tu máme případ ohrožení života” a “musíte mít občanku a kartičku pojišťovny” jako kdybych je nedržel v ruce. Se strachem, že budu od sestry pokousán, jsem raději ustoupil a následně z ORL odešel. Nechápu, jak v nemocnici hlavního města může pracovat taková bytost.Body mé recenzi rozhodně nepřidává ani komunistické prostředí, kde jsem si chvilkami připadal jak v Silent Hill. Později jsem raději navštívil nemocnici v Kolíně od které by se mohli lecos učit.

Recenze jsou tu velmi negativní proto jsem měla strach, ale pan doktor byl velice milý a profesionální. Kdyby mi nevrtal v uchu, tak bych řekla že to tam bylo příjemné. Jenom bez doporučení choďte buď dopoledne nebo až po čtvrté hodině jinak budete dlouho čekat.PS: promiň, Sebastiane, já se neumím odhlásit, tak to píšu pod tvým profilem.

Spadl jsem na kole, klukům ze záchranky skoro přímo pod auto. Ošetřili mě, nenechali mě omdlít, k čemuž jsem se chystal, zavolali mi další auto, protože už vezli jiného pacienta, a pak jsme se s nimi ještě potkávali v čekárně na Akutním příjmu. Děkuji za vše, ošetření, uklidnění, a hlavně za ten lidskej, a po chvíli skoro až kamarádskej přistup. Chlapi, dost jste mi to tím celé ulehčili! Lékaři na příjmu stejně tak. Vážný zájem, rychlé, rozhodné kroky, šití šlice nad okem, ošetření lokte, CT, RTG zad a podobně. Že jsem nějaký čas čekal? Jo, jasně, protože tam byl celkem slušnej frmol, spousta pacientů a je to Akutní příjem!" (pro lidi

Konečně probíhá rekonstrukce všech budov fakultní nemocnice Motol . Jezdím sem s mámou , loni tu prodělala dvě operace , štítnou žlázu a gynekologickou . Nemohla si vynachválit kladný přístup veškerého personálu nemocnice , obzvláště na oddělení JIP po gynekologické operaci . Ikdyž spadáme pod Bulovku , raději vždy , když nás něco trápí , zajedeme do Motola . Obrovské parkoviště , bezbariérový přístup , půjčí Vám hned u vchodu vozík , když potřebujete , jedna sanitka za druhou neustále přiváží i odváží pacienty - ti chlapi musí mít neskutečnou trpělivost . Občas je tu lidí jako má Václavském náměstí , ale vždy sem rádi zajdeme . Za mě 100% a plus za přístup personálu .

Katastrofální přístup,člověk přijde s akutní bolestí a je odmítnut,protože nemá doporučení . Hlavně že píší, že mají pohotovost 24 hodin denně. Nic jen banda zakomplexovaných sester a lékařů

Podělíme se o názor jako jeden z dětských pacientů slavného pana Kabelky, z roku 2004. Můj názor je negativní. Byť vnímán dětskýma očima, na základě vzpomínek1. Rozhodnutí o vyholení celé hlavy před operací, což spolu s postižením zásadně snížilo kvalitu integrace mezi vrstevníky, dospívání (může to být má vina na základě psychiky a subjektivního pocitu, ovšem 10 letá slečna, která se sotva zotavila z onkologie a začíná si zvykat na běžný život má jít opět na mašinku, mít na sobě doživotně kompenzační pomůcku s tím, že nezachovají zbytky sluchu, frustrovaná ze svého vzhledu a postižení, navzdory podpoře rodičů a práci lékařů. Upřímně toto se se mnou táhne dodnes), i vliv na učení. Dnes se toto již patrně zpravidla neprovádí2. Dlouhá neestetická operační rána, daleko za uchem, znatelná i po x letech. Nevím, jaké byly tehdy odborné možnosti, případně proč se rozhodli pro tento postup, ovšem i to se dnes provádí decentněji3. Silná pooperační bolest a nemožnost otevřít ústa, místo řešení bolesti vyslána necitlivá sestra nutící neúprosně snězení rohlíku.Ostatní sestry i dětské pokoje byly milé

První věc hned u okénka kde se musíte nahlásit, kyselý ksichty. Někdy si říkám proč takoví lidé pracují ve zdravotnických službách. Následně MUDr. Tatiana Hmizáková velice arogantní doktorka, která na mne zvyšovala hlas první den nechala jsem to být neměla jsem náladu se tím zabývat. Když jsem se vrátila po druhé, můj zdravotní stav se nezlepšil, měla jsem zrovna to štestí narazit opět na stejnou doktorku. Zvyšuje hlas a je arogantní, máte pocit, že ji obtěžujete. Neházím všechny doktory do jednoho pytle, konktétně s touto doktorkou jsem měla čest 3x a vždycky byla stejně nepříjemná!!!

Paní doktorka byla velmi zaneprázdněná prázdnou čekárnou a povídáním si paní uklízečkou. Odmítla mě ošetřit se slovy ať vyhledám jiné ORL.