Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště v Praze

Když jsem dorazil do pobočky NPÚ Na Perštýně, na chvilku se mi zatajil dech. Spoustu krásných míst, která jsem za poslední dva roky navštívil, je tu koncentrována na knižních regálech nevelké místnosti a člověk má prvních pár minut problém, kam se vůbec dívat a co si prohlédnout jako první. Pokud patříte mezi fanoušky historie a architektury, pak vás toto místo rozhodně nezklame.Nejstarší zmínka o domě, ve kterém pobočka NPÚ sídlí, pochází z roku 1400, původní zástavba je zřejmě ještě starší a spojuje se s vedlejším románským domem (č.p. 357). Během 15. a 16. století byl dům upraven pro účely pivovaru. V roce 1641 jej koupil Jaroslav Bořita z Martinic pro purkrabství Pražského hradu (odtud název Purkrabský Pivovar). V jeho majetku zůstal dům až do 19. století. Dnešní vzhled domu je částečně výsledkem klasicistní přestavby z roku 1848, která byla později upravena secesně.Zajímavost: Kolem roku 1730 při barokní přestavbě přibylo spojovací křídlo mezi průčelním domem a zadním dvorním stavením. Předpokládá se, že drobné úpravy prováděl Kilián Ignác Dientzenhofer.When I arrived at National Heritage Institute's office in Perštýn, I had to hold my breath for a moment. A lot of beautiful places I've visited in the past two years are concentrated on the book shelves of a relatively small room, and the first few minutes a person has a problem whre to look and what to watch as first. If you are a fan of history and architecture, then this place will definitely not disappoint you.The earliest mention of the house in which the NHI's headquarters are located dates back to 1400, but the original building is probably even older and is connected with the adjacent Romanesque house (No. 357). During the 15th and 16th centuries the house was adapted for brewery purposes. In 1641 it was bought by Jaroslav Bořita of Martinice for the Burgrave of Prague Castle. The house remained in his possession until the 19th century. Today's appearance of the object is partly the result of a classicist reconstruction from 1848, which was later modified in Art Nouveau style.Interesting fact: during the baroque rebuilding around 1730 a connecting wing between the front house and the rear courtyard was added. It is assumed that minor modifications were made by Kilián Ignác Dientzenhofer.

Nice staff, interesting place and goods