Hourly Hotel Prague

Super!

When I wrote them to take a room they said “it’s a wrong number. Don’t write here again”… Czech style…. Very “nice”..

Clean place! I recommend ..

FRANKDlouhá léta jsem byl panicem. Vadilo mi to, placatilo mi to mysl, ale neměl jsem jak to změnit. A tak jsem se rozhodl stát se číšníkem v baru LOVE na jedné pláži poblíž San Diega.Nikdo tam nenosil plavky, což mi přišlo hezké a myslel jsem, že se mi díky tomu konečně povede dobře a že u alespoň jedné ženy dostatečně uspěji. Číšníci v baru LOVE ale museli celý den nosit chundelaté červenožluté šaty, což mé plány dosti ničilo. Nicméně i tak jsem vyzkoušel různé své nápady. Všechny byly naprosto hloupé a nikam nevedly.Ačkoli jsem jim byl na dosah ruky, jakákoli erotická povznesení se mi vzdálila ještě více, než kdy předtím. Lidé na pláži snad ani nevěřili, že bych vůbec byl schopný být někdy nahý a nebo dokonce možná mysleli, že jsem nahý takhle s šaty.Samozřejmě to stejné platilo i pro ostatní číšníky, ale každý měl i jaksi svůj soukromý život, kde se vždy mohl vydýchat. Já jediný ho v nejmenším neměl. Časem jsem se stal úplně zblázněným, nic už jsem nezkoušel a dorozumíval se pomocí škály asi jenom sta slov.Zůstal jsem na té pláži pracovat čtyřicet let, později se stal i majitelem a už ani nebylo nutné, abych cokoli dělal, seznam používaných slov se desetkrát zmenšil.Byla to hrozná léta, a tak jsem nesmírně rád, že mi bylo umožněno strávit posledních deset let v tomto krásném paláci, což umožnila především společnost FRANK GREEN SENIOR, které za to každý den moc děkuji, ale teď děkuji také tobě, Iris. Nic tak hezkého jako před chvílí jsem ještě nikdy nezažil, můžu zas normálně mluvit. Taky díky, že tu o nás všechny tak pečuješ, kolik že ti je let? Nechceš mi to říct, dobře. Mně je dnes přesně osmdesát jedna, jo vždyť vlastně víš.Asi se teď půjdu projít na kopec, snad mě takhle večer pustí bránou. Dnešek mi příjde dobrý pro umírání.Frank vstal z postele, svlékl ze sebe župan a nahý se nočním maloměstem vydal na kopec. Co by řešil, celý život mu nahost dělala radost a radost dnes mít chtěl. Potkal asi deset lidí, ale nikoho z nich ani trochu nezaujal. Na poslední chvíli si tím ještě potvrdil, že noc je čas, kdy se lidé mění ve chlupaté opice, kterým nic nevadí a denní mravy dodržují jen ze setrvačnosti.Když už byl nahoře, sedl si na pařez a koukal se kolem. Všude jen balvany. Hrozné, balvany by vůbec neměli být. Ulomil klacek a začal jím do nejbližšího šutru bušit, až se klacek přelomil. Pak Frank zakřičel, vzal jiné dřívko a dělal s ním to samé. Třímetrový menhir si toho ani trochu nevšiml.Později ulomil velikou větev, položil ji na vršek toho kamene, klekl si do bobku, vzal jinou větev a strčil s ní tu větev nahoře tak, aby spadla a zabila ho.-Není pravdou, že si strasti svého života nezasloužil a není pravdou, že si je zasloužil. Zkrátka se to tak jen přihodilo.—