Psychiatrické oddělení

Neuvěřitelná koncentrace odborného personálu na jednom miste. DN

Professionalism and humanity well balanced.

Děkuji p.Mudr.Anna Rusnákova a zaměstnancům(lůžková část).

Absolutně neempatický personál, hlavně lékaři.Vysadily mi všechnu medikaci a bylo jim jedno jak mi je, stím že léky na úzkosti nepotřebuju.Ze Střešovic jsem jela rovnou do Bohnic kde se mi dostala adekvátní péče, lékaři úplně jiný přístup.Do Střešovic už nikdy!!

Nejlepší psychiatrie široko daleko.

Jsem velmi spokojený s léčbou mého syna. Zejména chci pochválit práci pana primáře Tichého a celého personálu psychiatrického odd.

Perfektní péče pořádek čisto paní psycholožka ostatní personál sestřičky doktoři super poděkování všem! :)

Nejhorší psychiatrie v Praze. Diagnózu dali většině stejnou a to emočně nestabilní porucha osobnosti. Na tuto diagnózu je potřeba dlouhodobé sledování pacienta, nikoliv krátkodobá hospitalizace trvající dva maximálně tři týdny. Paní doktorka Šplíchalová jedná velmi arogantně. Úzkosti se musí pacienti přizpůsobit a zvyknout si na ni. Fakultativní léky vám většinou nebudou chtít dát. Místo neurolu dostanete nějaké antipsychotikum. Pokud vám nezabírají vaše antidepresiva, tak vám jen zvýší dávku, změna léku v podstatě není možná. Pokud se naučíte si říkat o to, co potřebujete, budou to považovat jako pasivní agresivitu… pro mě to byla opravdu zkušenost do života. Sem už nikdy víc… :)

Nejhorší psychiatrické oddělení v Praze, byl jsem tam akutně suicidální a sestry plus doktoři mi nechtěli dát ani anxiolitika. Přitom jsem měl být na izolaci přikurtovaný. Cítil jsem se zde celý týden beznadějně a zoufale. Podepsal jsem reverz a odjel jsem do Bohnic, kde se mi dostalo skvělé péče a jsem vděčný za ochotu personálu na oddělení 36 v Bohnicích.

V mých 18 letech jsem se rozhodla pro dobrovolnou hospitalizaci na psychoterapeutickém oddělení v ÚVN, bohužel zde v tuto dobu zrovna propukla pandemie covid-19 a tak jsem zde pobyla pouhé 4 dny. Nejmenovaná lékařka mi po pětiminutovém vstupním rozhovoru diagnostikovala emočně nestabilní poruchu osobnosti, což jsem se dozvěděla až při odchodu z propouštěcí zprávy, nikoliv od ní.Během mého krátkého pobytu na oddělení jsem nepřišla do styku s žádným klinickým psychologem ani jiným psychiatrem, velká vizita během mého pobytu také neproběhla, v tomto krátkém časovém období bylo stanovení tak závažné diagnózy unáhlené a měla jsem s touto diagnózou dokonce chvíli problémy u jiných odborníků.Později jsem podstoupila psychodiagnostiku u klinického psychologa, která dohromady zabrala přes 4 hodiny a výsledek se neztotožňoval se závěrem lékařky z této kliniky, kde jsem vlastně ani žádné psychodiagnostické vyšetření nepodstoupila a s lékařkou jsem za celou dobu pobytu mluvila v řádu minut.Toto považuji za velké pochybení, vzhledem k tomu, že si díky této zkušenosti odnáším trauma s lůžkových psychiatrických oddělení, kam už bych se nikdy nechtěla dostat.