Russell Rescue, z.s.

Na zájemce o adopci jsou kladeny určité požadavky, což zde bylo několikrát negativně hodnoceno. Já to naopak hodnotím velmi kladně - většina pejsků v útulcích si prošla peklem a je v pořádku, že někdo podrobně zjišťuje, do jaké rodiny pejsek půjde, dělá si čas na zkušební setkání a zajímá se i dál o to, jak se pejskovi po adopci daří. Lidé si často neuvědomí, že tohle je výhoda i pro nového páníčka - nás třeba dokázali podle našeho životního stylu" a naší zkušenosti s pejsky + na základě zkušební návštěvy perfektně napárovat

Už to bylo 8 let, co jsem si z útulku adoptovala pejska Yumanjiho. Narodil se přímo v útulku fenecce, která byla zachráněna z množirny. Pečlivě jsem přecetla instrukce v inzerátu a postupovala podle nich. Měla jsem možnost doptavat se vícekrát na info, co mě zajímalo. Při návštěvě mi paní Hřeblova ukázala všechny štěňátka, i kdyz už jsem předběžně měla vybraného Yumanjiho. Popovidala mi krásně o každém stenatku a byla trpělivá při mém váhání, zda jsem si dobře vybrala. Dodnes jsem s paní Hřeblovou v kontaktu a vždy mi poradí nebo si jen dáme vědět, jak se Yumanji má. Musím ocenit, že útulku jde vždy o dobro pejska a nebojí se odmítnout adopci, u které si nejsou jistí i s vidinou toho, že na ně odmítnutí zájemci mohou byt naštvaní. Russell rescue určitě doporučuji, jsem nadmíru spokojená s jejich jednáním a komunikací. Velké díky paní Hřeblove.

Na záchranou stanici (nebo spíš psí útulek) sídlící v Kojetíně s anglickým názvem Russell Rescue, jsem na netu narazil poté, když jsem hledal nástupce Denise, který ve věku 18 let odešel do psího ráje. Denise jsme v jeho 5 letech vzali také z útulku a s námi prožil krásných 13 let na toulkách přírodou i na výletech po velké části Evropy. Paní ředitelce (která je hlavní části útulku) jsem v úvodní korespondenci vysvětlil své požadavky a omezení pro výběr psa (velikost, staří, adaptace na byt atd.) a pochválil jí za striktní podmínky “lustrace” žadatelů o psa – souhlasím s tím, že je třeba zajistit, aby se pes nedostal do špatných rukou. Z foto nabídky jsem si vybral pětiletého křížence Míšu, o kterém napsala, že sice už má zájemce, ale že máme přijet ho vyvenčit, že se ještě uvidí. Russell Rescue sídlí v menším rodinném domku s boční brankou, “vyzdobenou” dle vkusu paní ředitelky – viz foto. Dozvěděli jsme se, že za tuto branku nikdo ze zájemců nesmí. Přijeli jsme dva, paní ředitelka vyvedla tři psy, každý jsme vzali vodítko a vyrazili společně na vycházku. Kromě Míši vzala paní také Elijáška, křížence jorkšíra, kterého jsme původně podle fotek nechtěli pro jeho malý vzrůst, ale když jsme ho viděli v reálu, tak jsme se shodli že by to byla po Míšovi druhá volba. Listopad, po poledni, teplota těsně nad nulou, mokro po dopoledním sněžení. Pochodovali jsme ve svižném tempu okruhem po ulicích a zablácených polních cestách, cca půl hodiny. Pejsci si venčení užívali, byli rádi, že jsou na vycházce ale zjevně jim bylo šumafuk, kdo je na druhém konci vodítka. Postrádal jsem smysl takovéhoto seznamovaní, kdy není čas ani místo se posadit, psa pohladit, pokecat. Od paní ředitelky jsme se jen dozvěděli, má v útulku psů „moc“ a když je místo, tak bere i psy z osad na východním Slovensku. Po návratu paní ředitelka řekla ať se v neděli mailem zeptám, jak to dopadlo s Míšou. V neděli odpověděla stručně, že Míša už byl adoptován. Na další email, jak to vypadá s adopcí Elijáška se paní ředitelka rozčílila, že jsme původně Elijáška nechtěli a že by nám ho stejně nedala, protože viděla, že jsem ho pohladil jen jednou a moc si ho nevšímal... Napsala několik další emailů plných osočování a hněvu, těžko pochopitelného. Zajímavé je, že dotyčný Elijášek je nejen na webu útulku, ale také víc než měsíc v inzerci na serveru Bazoš. Přitom jsem si všiml, že tito malí pejsci mizí z útulků jako první, záhy po zveřejnění nabídky. Zřejmě má paní ředitelka Russell Rescue smůlu na tak zlolajné žadatele, jako jsem já. Naštěstí je tato paní ředitelkou jen útulku, ne celého vesmíru :-) Ale uznávám, že tato poznámka je už věru nadbytečná.Petr Hanáček

Nelze komentovat přístup a místo když nemáte šanci vůbec přijet... Paní Gabriela je u mě velký neprofesionál... Nevím co jsou kritéria výběru lidi kteří mohou vůbec se na pejsky podívat... Zvláštní přístup nesolidni jednání... Je mi líto že se stará o pejsky takový člověk který neumí jednat...

Perfektní útulek, kde mají pořád nová štěňátka :) Profesionální a vstřícný přístup majitelky. Také jsme dostali dárky v podobě stopovačky, obojku a pytle granulí při převzetí štěňáta. Skvělá komunita majitelů z RR.

Z tohto útulku sme si pred pár rokmi adoptovali našu fenku Rebeku. Boli sme veľmi príjemne prekvapení prístupom a profesionalitou riaditeľky útulku. Na psoch jej naozaj záleží. Jej cieľom nie je len psíka niekam umiestniť, ale umiestniť ho do rodiny v ktorej mu bude skutočne dobre! Nie každý psík sa hodí každému. S útulkom sme stále v kontakte. Môžeme sa na nich hoc kedy obrátiť v akej koľvek záležitosti ohľadom psíka. Vždy nám vedia dobre poradiť. Ďakujeme im za ich starostlivosť a za to, čo všetko pre psíkov robia.

Za mě 5 hvězdiček a ne jen kvůli útulku, ale i díky aktivitám okolo! Paní má jasný cíl a to je najít psovi vhodný domov, to znamená že ne každý zájemce si přijde na své. O to těžší úkol v dnešní době, a o to víc si vážím toho co dělá.(než aby dala psa komukoliv radši si jej nechá než si je jistá). Sem tam tu čtu pár negativních ohlasů, které drtivě převálcují ty kladné a to je dobře! Haf Haf!!