Minulý rok přál čtení snad jako žádný jiný. Každý z nás měl jiné strategie, jak se vyrovnat s tím, co rok 2020 přinesl, ať už četl nebo ne. Ale slovy jednoho psychologa/psychiatra v článku ke zvládání pandemie, který se mi bohužel nedaří teď najít: “Čím náročnější situace, tím “jednodušší” způsoby jejího zvládání.” I když jste patřili mezi šťastlivce, kteří o svou práci či nedejbože blízké nepřišli a vaším jediným problémem bylo, jak oddělit práci od soukromého života na home office, neznamená to, že byste měli menší “nárok” na depku, úzkost či jejich kamarády než ti, kteří takové štěstí neměli. A že by rok u telky nebo u Netflixu byl nutně promrhaným rokem.
Já se minulý rok opět uchýlila hlavně k young adult fantasy (no dobře, nebudu kecat: ráda čtu YA fantasy i tak), a docela dobře to odráží mé potřeby v karanténě: spadaly do hájemství nadějných (i když fiktivních) mladých lidí, šťastných konců, touhy objevit nové zajímavé světy, kam se dá uniknout, a hlavně nenáročného odpočinku. Ačkoliv ovšem YA fantasy posloužilo svému účelu, ne všechny (čti skoro žádné) knihy z tohoto žánry zvládly vyšplhat do mých top několika, které si z minulého roku budu pamatovat a chtěla bych se k nim vracet.
