Příběhy léta

Léto! napadlo mě, když jsem viděla tyhle obrázky. A pak jsem si vzpomněla, že se jejich autor proslavil téměř geometricky abstraktními výjevy bazénů a bylo jasné, odkud vítr vane.

david-hockney-2-3
Zahrada s modrou terasou, 2015, akryl na plátně. Soukromá sbírka. Zdroj: artslife.com

David Hockney tady není žádný nováček. Jeho práce přetékají barvami a energií, která dokáže skoro omráčit. Jsou zdánlivě jednoduché, protože to, co kreslí, je jednoduché. Ale opravdu je? Některé z těchto výjevů kreslil na iPadu; u téměř osmdesátiletého pána, který v pop-artové horečce druhé poloviny minulého století patřil (a stále patří) k nejuctívanějším ikonám uměleckého světa, by člověk nečekal, že adoptuje technologii nového milénia vyrazí s ní všem dech, zatímco zůstane věrný svému stylu.

Continue reading “Příběhy léta”

Warholův záhonek

Se spolubydlící jsme si včera na cestě ze Špilberku uvědomily, že jsme obě byly naposledy v galerii v říjnu v expresionistické Vídni. Poté se ona ponořila do hlubokých vod bakalářky a já… měla obrazů na nějakou dobu plné zuby.

Nicméně teď jsem zase zpátky. Warhol mě příjemně osvěžil, výstava to byla totiž poměrně krátká a nevyčerpávající. Každá výstavní místnost byla jinak zařízená – ať už šlo o tapetu z jeho kreseb, syté barvy nebo stříbrnou fólii, připomínající mistrovu Factory – takže vždycky zaujala pozornost a působila úplně jinou atmosférou. Mohly jsme si prohlédnout prakticky všechno – od Warholových ilustrací přes jeho plakáty a desky až po nádobí a knihy o něm – jenomže to byl zároveň kámen úrazu celé výstavy, která nedržela pohromadě jako celek.

Continue reading “Warholův záhonek”