Příběhy léta

Léto! napadlo mě, když jsem viděla tyhle obrázky. A pak jsem si vzpomněla, že se jejich autor proslavil téměř geometricky abstraktními výjevy bazénů a bylo jasné, odkud vítr vane.

david-hockney-2-3
Zahrada s modrou terasou, 2015, akryl na plátně. Soukromá sbírka. Zdroj: artslife.com

David Hockney tady není žádný nováček. Jeho práce přetékají barvami a energií, která dokáže skoro omráčit. Jsou zdánlivě jednoduché, protože to, co kreslí, je jednoduché. Ale opravdu je? Některé z těchto výjevů kreslil na iPadu; u téměř osmdesátiletého pána, který v pop-artové horečce druhé poloviny minulého století patřil (a stále patří) k nejuctívanějším ikonám uměleckého světa, by člověk nečekal, že adoptuje technologii nového milénia vyrazí s ní všem dech, zatímco zůstane věrný svému stylu.

Continue reading “Příběhy léta”

Léto u bazénu

Nevím, jestli si to namlouvám, ale poslední týden cítím, že se vzduch změnil – není v něm ani stopy po létě, voní jinak – podzimem. Pro mě jednoznačně nejhezčí období roku, tedy alespoň jeho začátek. Těším se na mošt, burčák, dýně, barevné listí na stromech a jeho vůni, když spadá na zem, na svetry a kabáty… Nicméně nebudu předbíhat, oficiálně pořád léto máme a do konce prázdnin ještě nějaký čas zbývá. Můžeme si tedy prosluněné chvilky plné nicnedělání naposledy připomenout.

Bazén s dvěma lidmi (detail), 1971. Zdroj: ibiblio.org
A kdo jiný než David Hockney by nám při tom měl dělat společnost?
Trávit čas u bazénu s melounem v ruce a širokým slamákem na hlavě, zatímco nemáte za úkol nic víc, než si užívat volna. Ne že bych tak své letošní prázdniny strávila, neboť jsem odpočívala u práce, ale když si prohlížím Hockneyovy obrázky, chce se mi si k tomu bazénu lehnout.

Vlastně jsem kdesi narazila i na nějaké last minute letenky do Řecka…

Nick Wilder, 1966.
Peter, vylézající z  Nickova bazénu, 1966. Zdroj: blogs.elpais.com