Deník | Tvůrčí archeologie, 18. 9. 2017

Upřímně řečeno, když jsem konečně u Richtera a Skály stiskla čudlík Publikovat, ta úleva byla až překvapivá. Byl to poslední rest, který seděl na hromadě neuskutečněných a nedodělaných plánů kolem téhle stránky a já se dlouho nemohla donutit s ní nějak pohnout. Takhle to vlastně fungovalo od doby, co jsem z Avante guardia odešla, abych ukončila bakaláře. Z koníčku se stal opruz a takový koníček je na hovno.

Nebaví mě pořád psát o minulosti, o věcech, které se staly před x týdny/měsíci, zatímco tady a teď uniká.

Chtěla bych se zase naučit přemýšlet svobodně, psát s lehkostí, nebýt tak zablokovaná různými možnostmi, jak by tohle a tamto mohlo působit, co by na to řekl ten nebo ten a jak by to mělo být perfektní. Vysoustružit větu mi trvá věčnost. Chci zase najít to, díky čemu to bylo stejně přirozené jako se proběhnout.

Continue reading “Deník | Tvůrčí archeologie, 18. 9. 2017”

Na začátku cesty – 3, 2, 1, 2017!

Tak je to oficiální – vítejte u Malíře na půli cesty!

dopis

Nový rok trvá sice už téměř dva týdny a první příspěvek s datem 2017 už padl, ale stejně jsem cítila potřebu vás tady ještě jednou, tentokrát doopravdy, přivítat. A vysvětlit veškeré matoucí okolnosti okolo adres, jazyků a všeho, co se náhodně objevovalo mezi 6. dubnem 2015 a 12. lednem 2017, dnešním dnem. Continue reading “Na začátku cesty – 3, 2, 1, 2017!”