Milá knihkupectví

5. prosince 2019, Reno, Nevada, USA

Milá knihkupectví,

můj srdečný vztah k vám se nezačal pořádně datovat, dokud jsem neměla dost peněz, abych si něco koupila. Mlsně jsem po vás pokukovala, jakmile jsem objevila svět knih a toho, co nabízejí, představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybychom si spolu začali, jaké všechny možnosti by se mi otevřely, a záviděla jsem všem, kteří do vás vcházeli a vycházeli s taškou, v níž se rýsovaly kvádrovité předměty. Pro mě to tehdy byl nedosažitelný sen, crush, která je několik lig nade mnou, a byla jsem konsternovaná z toho, jak ti lidé, kteří z vás vycházeli s naditými taškami, mohou mít tak nezaujatý, nezúčastněný výraz. Já bych byla u vytržení. Ještě štěstí, že tehdy byl internet v plenkách a marketingové strategie taky, jinak by se moje dospívání z tohoto hlediska změnilo v utrpení.

Nejblíže od nás bylo malé knihkupectví Librex na Hlavní třídě, kde v těch několika málo zákrutách, které se jim podařilo na tak mikroskopickém prostoru vybudovat, byl člověk v těsném objetí regálů a komínků knih, které se tyčily od výšek, kam doteď nedosáhnu, až k zemi. Díky tomu jsem nikdy neměla pocit, že by tam něco chybělo, protože to na mě působilo jako miniatura vesmíru. Když jsem se ale naučila jezdit do centra Ostravy, tam na mě čekalo zjevení – Dům knihy, kdysi také Librex, dnes už Knihcentrum – několikapatrový chrám literatury, kde se člověk mohl procházet celý den a který už nebyl miniaturou, nýbrž vesmírem sám o sobě. Pořád ještě jsem tehdy sice neměla peníze na víc než na jednu knížku za půl roku, zato jsem ovšem měla dost času; a tak jsem své pravidelné výpravy do knihovny (a těm dlužím milostný dopis ještě naléhavěji než vám, milá knihkupectví) doplňovala o nezdravé množství výletů do Domu knihy, kde jsem slintala nad nejnovějšími produkty nakladatelství, podobně jako hladové děcko slintá za oknem pekařství nad čerstvě upečenými houskami. První knížka, kterou jsem si koupila pro radost, byla Stravaganza od Mary Hoffman, příběh o nemocném chlapci, který najde – podobně jako mnoho jiných dětí, jen více doslova – nový život v alternativním světě. Tehdy ve mně podnítil idealizovanou lásku k Benátkám. Do Domu knihy jsme chodili s přáteli na nejrůznější autorská čtení a jiné kulturní akce, a v Domu knihy jedna z mých blízkých kamarádek na gymplu pokřtila svou první knihu.

Pak přišly antikvariáty, Dobrovský, Levné knihy, Kosmas, nejrůznější malé krámky nezávislých knihkupců, práce v Barvičovi a Novotném, když už jsem se přestěhovala do Brna, knihkupectví, založené maminkou mého bývalého přítele, listování knihami v knihkupectvích na letištích, abych ukrátila dlouhou chvíli, legendární i obyčejná knihkupectví v různých zemích světa. V průběhu těch let jsem začala mít dost peněz, abych si mohla udělat radost častěji, a zároveň se nakladatelský byznys a úroveň kvality – jak redakční práce a překladů, tak i grafické stránky věci – zvedly natolik, že vejít do jakéhokoliv knihkupectví v Česku či v zahraničí je potěchou pro oko a duši. Já bláhová pro svůj nedostatek pevné vůle padám do pasti stále znovu a znovu, a tak jsem se ocitla u opačného extrému, než před těmi 10+ lety – kupuju si tolik knih, že už je nemám ani kam dávat, a samozřejmě je nestíhám všechny číst.

Ale abych se přiznala, do té vaší pasti padám ráda a zas tak moc se tomu nebráním. Samozřejmě, že to spoluvytváří určité problémy – jako například že se budu potřebovat vdát za bohatého šlechtice se zámkem, abych měla na knihy dost prostoru, že si nedokážu představit být s někým, kdo alespoň trochu nečte, že díky své sociální bublině mám pocit, že se knihám daří, i když je to naopak, nebo že je teď začátek měsíce, já sedím na hotelu v Renu, Nevadě a protože jsem se včera v místním Barnes & Noble neovládla, zase čekám na výplatu jako na vysvobození.

Nicméně každý musí pro spokojený vztah něco obětovat, že ano? A protože má náklonnost k vám je ryzí, protože mě zaplaví štěstí pokaždé, když do vás vkročím, protože mám vždycky pocit, že se přede mnou s pohledem na všechny ty nové knihy otevírají další a další dveře, vím, že náš vztah stojí na pevných základech a že má budoucnost.

Jsem vděčná za to, že jsem vás mohla poznat taková, jaká jste doopravdy – svobodná, nezávislá, překypující idejemi a myšlenkami, zábavná a s nespočtem zajímavých historek a příběhů k vyprávění, nikdy ne stejná. Jsem vděčná těm, kteří se před třiceti lety postavili všemu a všem, kteří tohle omezovali a nedovolovali vám vyrůst ve váš skutečný potenciál. Jsem vděčná za to, že díky nim je dnes Česko jednou ze zemí, kde knihy a psané slovo mohou plynout volně a být šířeny beze strachu, a které se neuzavírá před tím, aby k němu přicházely ze zahraničí. A jsem vděčná za to, že pokud tyto knihy a slova nenajdeme u nás, nikdo nám nebrání v tom najít si je venku ve světě. Jsem vděčná za svobodu.

S láskou

Z.

Fotoalbum: Cestou kolem světa v knihkupectvích

(nekvalitně mobilem)

Hai Phong, Vietnam: Nha Nam Books

Knihkupectví ve Vietnamu slouží spíše mladším dětem a studentům, a podle toho je uzpůsobená nabídka. V tomto knihkupectví v Hai Phong jsou studenti zvyklí chodit po škole do kavárny, kde se učí a čtou si.

Oxford, Velká Británie: Blackwell’s Bookshop

Co by to bylo za návštěvu Oxfordu, Města snících věží a hned několika slavných spisovatelů, aniž bychom se zastavili v Blackwell’s, jeho nejstarším knihkupectví? Ačkoliv Blackwellovi knihkupectví v Oxfordu založili již r. 1846, za skutečný počátek vzkvétajícího rodinného byznysu se počítá až rok 1879, kdy své dveře otevřela vlajková loď této sítě, prodejna na Broad Street. Proslavil ji mj. také Norrington Room, což je největší místnost prodávající knihy na světě, zapsaná v Guinessově knize rekordů.

Manchester, Velká Británie: Waterstones

IMG_20191116_171013
O vtipné popisky ve Waterstones není nouze

Waterstones bych označila za britský ekvivalent našeho Dobrovského – je to nejrozšířenější síť knihkupectví, ovšem s o drobet delší tradicí a hezčími prodejnami. Na našem posledním výletu jsem nepodlehla jen volání knih, ale taky nádherným dárkovým předmětům.

IMG_20190927_115423_665
Waterstones v Oxfordu

Porto, Portugalsko: Livraria Lello

ivo-rainha-Lg9NLmu4B_A-unsplash
Photo by Ivo Rainha on Unsplash

Legendární portugalské knihkupectví, které je při návštěvě Porta na seznamu každého fanouška Harryho Pottera. Platí se do něj vstupné, které vám následně odečtou z nákupu. Já jsem díky nedostatku času onehdy musela odolat (proto taky ta fotka z internetu – a jediná kvalitní tady), ovšem vězte, že v jakékoliv sezóně si velmi pravděpodobně budete muset vystát frontu.

Ulánbátar, Mongolsko: Knihkupectví v obchoďáku

IMG_20190113_233148_174

 

Toto knihkupectví sdílelo prostor s prodejnou suvenýrů, elektroniky, a všelijakými dalšími věcmi. Pro čtení měli vyhrazenou vyvýšenou plochu, která byla vděčně místními využívána.

Reno, USA: Barnes & Nobles

Nejrozšířenější síť knihkupectví v USA. Celou budovou se nese vůně čokoládových sušenek a skořicového pečiva, na které dohlíží panel významných spisovatelů.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google photo

You are commenting using your Google account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s