Pokud žijete v Brně a oceníte všelijaké šikovné způsoby, jak ozvláštnit šedivý městský prostor, jméno Timo vám určitě není neznámé. Timo je sympoš, který se svými poetickými i sžíravými obrázky a průpovídkami ve veřejných prostorách Brna už párkrát dostal do kdejakých článků, a který má na Facebooku fandy, ochotné hájit jeho “zájmy” hlava nehlava a jiným lidem, kteří se opováží jeho piecy “crossnout”, tu hlavu třeba utrhnout. Protože mám v srdéčku pro jeho průpovídky a provokativní, nicméně inteligentní obrázky taky místo, zamířit do nezávislé galerie Off Format na jeho vůbec první indoorovou výstavu byla samozřejmost.
 |
| Tolik imperativů najednou. Foto: Zia Gouel v Off Formatu |
Vtrhly jsme s kamarádkami do prostoru hipsterské galerie o pár metrech čtverečních plné očekávání. (Vzhledem k zástupům milovníků brněnského street artu to vypadalo, že se Off Formatu podařilo na Timovu výstavu přilákat víc návštěvníků, než měli za celou svou předchozí existenci.) Výstavu jsme měly prohlédnutou za chvilku, takže Stendhalův syndrom určitě nehrozí. Galerie příchozím nabízí trošku jiný pohled na Timovu tvorbu: pečlivě vykreslené studie, spíše menší kousky vhodné k vám do obýváku (nebo do ordinace, pokud jste oční lékař se slabostí pro svastiku, heh). Přesvědčíte se, že Timo má solidní umělecké základy, pokud jde o poctivé řemeslo, a že vtip a nápady ho neopouští ani u “intimnějších” projektů. Jeho street art si můžete připomenout buď na zarámovaných zmenšeninách nebo na postarší televizní obrazovce, na které roste češství v květináči.
 |
| V tomhle názoru si můžem s Timem plácnout. Foto: Zia Gouel v Off Formatu |
A právě jeho “normální” tvorbu jsem při prohlížení výstavy v Off/Formatu nemohla vypustit z hlavy. Byl to takový ten protivný hlásek vzadu v hlavě, který nepřestal brblat, přestože jsem každému Timovu dílku věnovala náležitý čas a mnoho pohledů. Nešlo by ani tak o drzost samotných obrázků a nápisů, jako spíše o to prostředí, kde je potkáte – právě ta špinavá, šedivá ulice mimo galerii dělá Tima a ostatní street artisty tak výjimečnými – až magickými. Ty škaredé chodníky, silnice a neestetické stavby, na nichž umělcovy nápady ožívají a skví se tam jako květina na mrtvé poušti. Chodník, po které když kráčíte, beztak ji nevnímáte, ale když si všimnete Timovy básničky, rozsvítí vám to na chvilku den.
Ráda jsem tě, Timo, poznala i z jiné stránky, v čemž vidím největší plus tvé výstavy, která v Off Formatu potrvá až do 19. 2. Ale víc se mi, chlape, líbíš tam venku, na ulici.
H s n m 