Ivan Wernisch je díky svému Zimohrádku, ale i díky své tvorbě obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců v Česku druhé poloviny dvacátého století. Zatímco Zimohrádek (na který je sám autor už díky jeho popularitě alergický) okouzluje čtenáře svou chvějivou atmosférou špatně dosažitelné zahrady plné tajemství, Wernischův básnický debut Kam letí nebe (1961) si zase veřejnost získal svým téměř dětským pohledem na svět, naivitou a optimismem. Wernisch byl po jeho vydání vnímán jako velká naděje českého básnictví, pokračovatel odkazu Jiřího Wolkera a Jiřího Ortena. Ve svých dalších sbírkách se ale vydal úplně jiným směrem, směrem do oné zahrady, v níž vládne zima a člověk v ní může narazit i na své noční můry. Tenhle budoucí kurs předznamenává báseň Hlava mi z rukou vyběhla, která do celkového ladění Kam letí nebe nezapadá, ačkoliv jí něha neschází. Když jsme si ji v hodině češtiny četli, udeřila mě po Ranní pampeliščí nebo Dopisu, které jsou obě milé, až roztomilé, do očí, zasáhla mě kdesi dovnitř hrudi a já si nemohla pomoct, abych se s vámi o ni nepodělila.
 |
| Dave McKean |
Hlava mi z rukou vyběhla
H s n m 